Umění zastavit se

 Zdravím všechny příznivce i všechny ostatní, 

 

zrovna jsem vylezla z voňavý vany, kde jsem si poslouchala podkástek o Zrádcích a přemýšlela jsem o tom, že je moc příjemný dělat si pro sebe takový pěkný chvilky, když to jde. Péče o druhé a o sebe je pro mě dost priorita a jdou ruku v ruce. Nejde pečovat jen o druhé a prdět na sebe, protože pak se z toho zhroutíte a víc už nikomu nepomůžete. Když budete pečovat jen o sebe, tak budete možná úplně super opečovaní, ale možná by vám v životě scházel dobrý úmysl, přátelé nebo pěkné rodinné vztahy. V horizontu každého dne se ohledně péče dá přemýšlet v takových jako mikrodávkách. Péče o sebe může být použití oblíbeného parfému nebo krému, může to být jen přečtení zajímavého článku, který vás obohatil a konečně jste si na něj udělali čas. Někdy se mi zdá, že péče o sebe je i ten okamžik, kdy se vědomě rozhodneme odložit mobil, vypnout počítač a televizi a jen tak bejt, jen tak se nudit, nebo si povídat nebo se prostě zasoustředit na něco mimo obrazovku a zrelaxovat smysly a hlavu.

 

Ai říká, že péče o sebe je soubor činností, které podporují fyzické i duševní zdraví a zahrnují např. dostatečný spánek, kvalitní stravu, pravidelný pohyb a trávení času relaxací a věnováním se koníčkům.  Zahrnuje i duševní aspekty, jako sebelásku, stanovení hranic, zvládání stresu a soucit sám se sebou. S tím se dá asi souhlasit a já jsem chtěla přihodit moje osobní tipy.

 

Moje každodenní tipy:

Začti se do knihy - každý den si přečtu aspoň 20 stran knížky, která mě právě zajímá. 20 stran vám zabere asi 20 minut až půl hoďky času ve vašem dni. Já volím ráno, protože ráno obecně považuju za čas pro mě, než se vzbudí zbytek rodiny, než začnu fungovat pro druhé. Čtení je pro mě relaxace, aktivuje fantazii a uzemní mě v přítomnosti a soustředěnosti. Navíc se člověk vždycky něco dozví.

Čtení má spoustu přínosů, včetně zlepšení kognitivních funkcí (trénuje paměť, zlepšuje soustředění, rozšiřuje slovní zásobu, rozvíjí schopnost kritického myšlení) a pozitivního vlivu na psychické a emocionální zdraví (snížení stresu, zlepšení nálady, zvýšení empatie). Čtení taky rozšiřuje znalosti a podporuje kreativitu a může dokonce prodloužit život. Čtením udržujete mozek v kondici.

Dej si ranní lázně - může to bejt jen vyčištění zubů, já si dávám spršku, promažu si tělo voňavým krémem, dám si olejíček na obličej, namažu si nožky a celá se ovoním. Pro mě jsou to fakt lázně, ke kterým si uvařim ranní kávičku s mlíkem, každý den stejně. Učešu se, nalíčim se, hodim něco na sebe a nikdy neodcházim bez ustlání postele a můžu úplně nadšená a čerstvá vyrazit. Tohle je pro mě akt sebelásky i relaxace, pomůže mi se stresem, a ještě si opečuju tělo a odcházím naladěná na celý den. 

 

Strava. Během dne se snažím jíst jídla taková, která tělu i hlavě přinesou co nejvíc nutričních látek, zaměřuju se na sezónní produkci a přemýšlím o jídle jako o palivu pro tělo a mozek, které s lepší výživou lépe fungují. Dělám to pro radost ze života, ne protože bych na sebe byla přísná. Líbí se mi pak ty pozitivní dopady. Beru to i jako prevenci a nebo v tom smyslu, že mě tělo nezklame, když chci pak jít běhat nebo cvičit, abych nebyla utemovaná nějakým těžkým jídlem a pak mi nebude dobře nebo nebudu moct vyrazit vůbec. Bohužel některá jídla, která běžně jíme, považuju spíš za jed a podobně to mám i s alkoholem a jinýma návykovýma látkama (ano, nebylo to tak vždy). Rozhodla jsem se, že já se trávit nebudu, to by to muselo bejt pro děsnou prdču a většinou ta prdča může bejt i bez jedu. Doporučuju zkusit, ono je pak návykový nebýt pod tim vlivem a mít čistou hlavu, je to fakt pohoda, mozek i tělo fungují líp a nejsou zatížený prací s jedem, za mě top rozhodnutí a fakt zkuste.

Co se týče doplňků stravy, tak zařazuju zejména hořčík, ten chybí každému, někdy omega 3 mastné kyseliny (na srdce, imunitu a proti stresu) a zimě vitamin D (místo sluníčka, na imunitu a proti osteoporóze).

 

Co se týče pohybu, tak ten se snažím zařadit vědomě každý den. Ráno se protáhnu, nahodim pozdrav slunci nebo nějakou protahovačku třeba jen během procházky se psem. Když vim, že odpoledne něco mám a nebude tam prostor, ale venku je počásko na kolo, tak na něm vyrazim do práce. Když není den na kolo, dám si odpoledne běh nebo aspoň procházku na čerstvým vzduchu pěkně na denním světle, ať načerpám energii ze sluníčka nebo z přírody (když to nejde, doplnim ten vitamin D). Po běhu, když je venku ošklivo, nebo jen tak, zajdu taky na jógu, kterou se zklidňuju i posiluju, ale využívám jí i jako kompenzační cvičení při bolestech beder, krční páteře, při různých potížích nebo i na prohloubení a cvičení dechu. To vám pomůže nejen fyzicky, ale i na zvládnutí stresu a hodí vás to do pohůdky. Příjemnym bonusem je pak protažení třeba kyčlí, ramen nebo hamstringů, a to mi řekněte, kdo to nepotřebuje. 

 

Nakonec krom dalších věcí jako je pozitivní mysl, nebo sebereflexe nebo nesrovnávání se s ostatními a snaha nebejt celej den na telefonu a omezování sledování socek, je péče o spánek. Spánek je nejúčinnější regenerace, kterou máme. Bez něj nemůže dobře fungovat ani tělo, ani paměť, ani imunita. Tady se mi ne vždy daří, ale rozhodně se osvědčilo usínat ve stejný čas, v klidu a tichu, vypnout včas obrazovky s modrým světlem, místo toho si číst, věnovat se před spaním relaxaci, nevěnovat se pozdní intenzivní fyzické aktivitě, dát si koupel, namazat si příjemným krémem obličej i tělo, nepít povzbuzující nápoje, zvolit ovocný nebo bylinný čaj, nejíst na noc těžká jídla a nepít alkohol. A když mám chuť udělat něco navíc, ovoním si večer místnost difuzérem nebo aromalampou s uklidňujícím aroma jako je levandule, bergamot nebo dřevitými tóny jako santal nebo cedr.

 

Vytvořte si kolem sebe pěknou atmosféru doma, v práci, ale i třeba v autě. Používejte příjemné přírodní vůně, starejte se o své tělo, duši i mentální zdraví. Pečujte i o ostatní, protože neméně důležitá je péče o druhé. Díky tomu, že budete pečovat o sebe, bude pro vás snadnější pečovat i o druhé a budete jim příkladem. Nemusíte nabízet každému pomoc, ale nabídněte aspoň úsměv a možnost se na vás obrátit, protože nikdy nevíte, kdy budete takový přístup potřebovat vy sami nebo vaši blízcí a budete za takového člověka sami rádi. 

tady se dá leccos okoukat

Podzim podle ajurvédy

Kde jsem byla celej půl rok? Jednoduchá odpověď. Naposledy jsem si napsala nadpis článku Jsem třetí rodič a tam to zhaslo. Je toho strašně moc, co bych o tom chtěla říct, ale zasekla jsem se a nemohla jsem pak napsat nic jiného, protože to by pro mě byl podvod. Je čas se netrestat a zase se projevit, ačkoliv Třetí rodič bude dál čekat na svoji chvilku. 

Dneska se chci věnovat ajurvédě, která mě toho hodně naučila a je krásně navázaná na přírodu, roční období, denní dobu a jsou to prastaré znalosti, které nás mohou trošičku usadit a vrátit k přírodě a jejím cyklům. Je to vlastně celé o péči o sebe, udělejte si na sebe čas, hýčkejte se a uvolněte se při lehkém cvičení, u dobrého jídla, u zapálené svíčky nebo četbou knížky. 

 

Jak si užít podzim podle ajurvédy

Venku je zima, pošmourno a sluníčka ubylo. A tohle se děje i uvnitř nás. Příroda se připravuje na zimu, zbavuje se nepotřebného, stahuje se dovnitř do země ke kořenům a šetří energii, aby přežila zimu a nám může být inspirací, ať se na jaře taky můžeme radostně zazelenat.

Ajurvéda je věda o životě, jde o systém celostní medicíny, který vznikl před 3000 lety v Indii a funguje v souladu s moderní medicínou. V ajurvédě jsou nemoci problémem, který vzniká vzhledem k výkyvu rovnováhy a léčba probíhá navrácením do optimálního stavu, ve kterém je tělo zdravé a vitální. Důraz je kladen na jídelníček a využívá bylinky, masáže, jógu, meditaci a očistné techniky.

Ajurvéda vychází z 5 elementů – země (stabilita a struktura), voda (tekutost a výživa), oheň (přeměna a metabolismus), vzduch (pohyb a dynamika) a éter (prostor a vědomí). To jsou prvky přírody, těla a mysli. Každý z nás má unikátní poměr těchto prvků, který se projevuje jako dóša – váta (vzducha éter), pitta (oheň a voda) a kapha (země a voda). Rovnováha mezi těmito elementy vede ke zdraví a nerovnováha k nemocem. Ajurvéda učí jak udržet vše v harmonii a pohodě pomocí stravy, pohybu a životního stylu.

 

 

Každý z nás má v těle všechny dóši, ale jedna vždy převažuje a je určující pro naše silné a slabé stránky na úrovni těla i duše.

Váta

Dynamika, kreativita, pohyb. Lidé s dominantní vátou bývají štíhlí, energičtí, zapálení a nápadití, ale nejsou vytrvalí, mohou trpět úzkostmi a suchou pokožkou a nestálou energií.

Pitta

Energie, metabolismus, transformace. Pitta přináší silnou vůli, odvahu a smysl pro organizaci, ale může způsobovat podrážděnost a přehřívání těla.

Kapha

Stabilita, vytrvalost, hydratace. Lidé s převahou kaphy bývají klidní, spolehliví a mají silnou imunitu, ale mohou mít sklony k lenivosti a nadváze.

Každému ročnímu období vládne jedna z dóš. Jaru a mokré zimě vládne kapha, létu pitta a podzimu a suché zimě váta. V období váty bývají nemocní právě lidé s převahou této dóši, kteří mohou trpět nepravidelným trávením, zácpou, artritidou, nachlazením, suchou pokožkou až prasklinami, nespavostí, úzkostí a nesoustředěností. Kapha je na tom na rozdíl od nich na podzim nejlépe a může si dovolit nedodržovat některá doporučení.

 

Podzimní strava

V ajurvédě se vše vyvažuje opakem, měli bychom chlad zahnat teplem, ať už se jedná samozřejmě o oblečení, ale také vařená teplá jídla a nápoje, suchost vyvážíme promazáváním těla, masážemi, navýšením zdravých tuků ve stravě (ořechy a semena), lehkost vyvážíme těžkostí ve smyslu hutnosti a sytosti ve formě kaší, hustých polévek, omáček, zapečené zeleniny, vařených luštěnin a obilovin. Nedoporučuje se konzumace studených jídel jako jsou saláty, sendviče, suchá, syrová a příliš ostrá jídla. Vyhýbejte se smaženým jídlům a polotovarům. Jezte zralé ovoce a zeleninu ideálně v teplé formě, vybírejte si sezónní produkci, přidávejte zahřívací koření jako je pepř, kardamom, skořice, zázvor, hřebíček, fenykl a kurkumu. Konzumujte mléčné výrobky, vejce, tofu a kvalitní maso pro dostatek bílkovin. Během dne pijte teplou vodu a bylinkové čaje, které vás zahřejí. Pozor na kávu, černý i zelený čaj, obsahují kofein, který zvyšuje vátu.

Pohyb

Krom stravy je důležitý také pohyb. V přírodě se vyznačuje padáním listí, větší větrností a v těle je také taková roztěkanost, která si žádá větší klid. Není to období vhodné na pobíhání jako v létě a přepínání se posilováním, ale spíše pro zklidňující pohyb, protahování, jógu, pilates a meditace nebo relaxace, které dokáží člověka ukotvit a zklidnit. Zaměřte se na dech, plynulost a stabilitu.

Ajurvéda a denní rozvrh

Nejdůležitější je pravidelnost a přes den dbejte na dostatek tepla a světla. Ajurvéda doporučuje vstávat ještě před východem slunce, vstávání by mělo být snadnější a můžeme se v tu dobu věnovat sami sobě bez denního ruchu. Dodržujte také čas oběda, který by měl být v poledne, kdy je slunce na obloze nejvýš a je čas nasytit se nejvýživnějším jídlem dne, ke kterému si přidejte nakládanou kysanou zeleninu, která má zahřívací efekt a zlepší vám imunitu. Nakonec je ideální jít spát kolem 22 hodiny, protože od té doby do 2 hodin ráno probíhají nenahraditelné samoopravné procesy v těle. Předejdete také nočnímu vyjídání lednice. Na noc si dejte teplé mléko se špetkou skořice a troškou medu.

Péče o pleť

Stejně jako u sytosti v jídelníčku, i v péči o pleť upouštíme od lehkých krémů a na vysušenou pokožku použijeme hutnější krémy, másla, oleje a balzámy. Přidejte olejové čištění pleti (mandlový olej) a pravidelnou sebemasáž kvalitními oleji. 

 

Aromaterapie

Díky vonným olejům si doma nebo v práci vytvořte příjemnou uzemňující atmosféru. Použijte to, co máte rádi třeba i v jídle jako skořici, kardamom, pomeranč, mandarinku, bergamot, a nebo sáhněte třeba po cedrovém dřevu nebo vavřínu pro klid, pohodu a soustředění. Dejte si olej do difuzéru, nebo aromalampy nebo ho použijte do koupele nebo při masáži.

 

Tak snad se vám budou některé z ajurvédských rad hodit a pomohou vám cítit se na podzim co nejlépe. Pro mě je podzim časem vůní a barev, klidu a čtení a soustředění se na sebe v oblasti péče, seberozvoje a učení.

MATCHAAAAA

Hellou lidičky,

Thank you so matcha!

Tenhle čaj mě baví už nějakou dobu, hazardovala jsem i s myšlenkou založit si na dovozu živobytí, ale jak to tak bejvá, nápad by byl a realizace pokulhává. Takže to už vzalo spousta lidí za mě a je tady pěkná nabídka jak matcha čaje, tak i kaváren a čajoven, kde si matchu můžete ochutnat. Mě osobně baví i matchový dezerty i limonády (rovnou první typ na limonády Seicha).

Co je matcha?

Kvalitní matcha jsou nejkvalitnější čajové lístky vypěstované v Japonsku, sbíráné na jaře a namleté na prášek mezi mlecími kameny. Čaj je před sklizní necelý měsíc zakrytý bílými sítěmi, čímž se napodobují vlastnosti divokých čajovníků. Pěstováním v polostínu se v listech navyšuje množství chlorofylu. Narozdíl od běžného zeleného čaje, kde se konzumuje výluh bez lístků, tady je součástí konzumace právě namletý list čaje. Proto má matcha 10x více živin, než běžný zelený čaj. 

Matcha obsahuje antioxidanty, vitamíny, minerály, vlákninu a přírodní aminokyseliny, které prospívají duševní pohodě a energii. 

Co se týče historie, tak jen ve zkratce: klasika zelený čaj přišel do Japonska z Číny, popíjeli ho samurajové, šlechta a mniši, kteří pak vytvořili i rituál přípravy čajového obřadu. A dneska je i tady a chováme se k němu moderně a pijeme ho, jak kdo chce.

Kvalita matchy se dá sledovat na chuti, barvě a obsahu nutričních látek. Barva by měla být jasně svěže zelená. Chuť matchy je jemná, sladká a bohatá, je to vyrovnaná chuť umami a k tomu hebká krémová textura. 

Často se setkáte s různými druhy a doporučuji vám je ochutnat, abyste mohli poznat rozdíly. Na pečení, do zmrzlin, do různých dezertů se používá nejméně kvalitní kulinářská matcha. Tu bych na nápoje raději nepoužívala. Pak jsou různě více či méně dobré matchy ať už bio nebo nebio k výrobě nápojů s mlékem, různými sirupy, atd. A nakonec je matcha, která mě zajímá a která je moc chutná a to je ceremoniální prémiová matcha vhodná na výrobu čaje matcha i bez použití mléka nebo limonády. 

Co je potřeba

Stačí širší miska na čaj a metlička.

K dobré domácí přípravě bych jako minimum doporučila bambusovou lžičku časaku k nabírání čajového prášku, misku na matchu čavan a bambusovou metličku časen.

Příprava nápoje

Do misky dejte 2 - 3 bambusové lžičky prášku a zalijte trochou horké vody o teplotě 75 stupňů. Napěňte metličkou ideálně šleháním ve tvaru osmičky. Nejkvalitnější matcha je výborná takto připravená s vodou. Běžná matcha je dobrá zjemněná mlékem, může být i ledová, perfektní je s kokosovým mlékem a moje oblíbená je s mangovým džusem.

Jakou matchu si kupuješ?

Tuhle otázku dostávám často a je to vlastně důvod, proč tenhle článek píšu. Macha má dneska strašnej hype, ale já už jí zkoušim léta, tak vám dám nějaký svý 2 ověřený typy:

1. Matcha Tekiro moje nejoblíbenější bio japonská, kterou kupuju u Kláska, ale momentálně není dostupná, tak aspoň odkaz zatím na jiné stránky

2. Matcha Moya - můj druhý nejoblíbenější japonská bio matcha čaj, který je dostupný na více místech a je také levnější.

  

Smysl života, předsevzetí a ikigai

S novym rokem přichází doba, kdy bilancujeme rok uběhlý a dáváme si předsevzetí do roku nového. 

Představte si sebe za rok. Co by se vám na sobě líbilo, čeho byste chtěli dosáhnout a kam směřujete? Jaký je váš dlouhodobý cíl? A co můžete dělat, aby ste k němu došli? Malé krůčky vedou k malým i velkým cílům. Tak které krůčky bychom mohli tenhle rok udělat?

Je to jako s hledáním smyslu života. Může to být krása, která tkví v pomíjivosti přítomného okamžiku, nebo to může být třeba japonský koncept bytí IKIGAI, který vám může napovídat při každodenním rozhodování, při tvorbě cílů nebo i při těžkých životních situacích.

Ikigai může být důvod, proč ráno vstát. 

Vrcholem ikigai je spojení toho, co mám rád, jde mi to, je to prospěšný a ještě mě to uživí (viz diagram níže). Může to být vlastně každá práce nebo činnost. Podívejte se pro inspiraci na film Perfect days, kde pán žije svoje ikigai jako uklízeč veřejných záchodků. Důležitý je žít v souladu sám se sebou, rozhodovat se podle toho, jaký hodnoty jsou pro nás důležitý a dělat to, co víme, že nás vede k našim cílům. Ono totiž každý může žít svoje ikigai, ať se živý čimkoliv. Je důležitý přemejšlet o sobě, o tom, co dělám a proč a pak se zamyslet, jak z toho můžu mít větší radost. Je to to, co chci dělat? A nemohla bych některý věci dělat jinak? Podle mě je tam nejpodstatnější to myšlení a pak už se dá konat.

Nejde dělat pokaždý jen to, co nás baví a jsme v tom dobří, ale je dobrý se zamyslet, jak to zařídit, abychom se takovým věcem mohli věnovat co nejvíc. Nejmíň času bychom naopak měli trávit tím, co nás nebaví a nejde nám to. Teda pokud si z toho neuděláme výzvu a nechceme se tím posilovat do budoucna. 

Zkuste se podívat na tenhle diagram a zamyslete se, co je pro vás ikigai.

Jak žít smysluplněji, uvědoměle a moudřeji? 

Uvědomělá mysl se soustředí na dlouhodobý užitek a ne na krátkodobé štěstí, soustředí se na jeden problém nebo úkol a nepřebíhá mezi mnoha maličkostmi. Je disciplinovaná, nadšená, odhodlaná a trpělivá, nepropadá chvilkovým rozmarům, neprokrastinuje při činnostech, které nemají význam. Taková mysl je soucitná, spolupracující a pečující, nesrovnává se, nekritizuje, nemusí se obhajovat, není sebestředná a posedlá. Ovládá se, hledá smysl a skutečná řešení a nevyhledává jen požitky a dočasná řešení, nenechá se ovládat strachem nebo hněvem. 

Odpovědi jsem našla v knize Mysli jako mnich od Jaye Shettyho s podtitulem Cvič svou mysl, abys dosáhl vnitřního klidu a svých cílů. Pokud máte rádi téma osobního rozvoje, tak bych vám krom této knihy určitě doporučila jeho podcast, kde se dá najít nejedna platná a inspirující myšlenka od Jaye i jeho hostů. A ještě si procvičíte angličtinu. Jeden z mejch oblíbenejch dávám zde.

Z Jayovi knihy jsem vám tady vypsala ještě pár zajímavejch štěků, který jsou k zamyšlení nebo pro inspiraci:

• Najděte si své cíle a hodnoty a podrobte je otázkám, zda jsou opravdu vaše. Nejsou vašich rodičů, nebo přátel, atd.?
• Čemu věnujete svůj čas? Za co utrácíte své peníze? Utrácíte podle svých hodnot? Mezi vaší myslí, srdcem a volbami při rozhodování by měl být soulad, abyste byli šťastní.  
• Ptejte se sami sebe, proč něco chcete. Usilujte o to, co chcete.
• Cíl nejsou peníze. Co si za ně chcete koupit. A proč?

V konceptu ikigai i v tom, o čem učí Jay je společná zajímavá věc, která jak kdyby se do dnešního světa ani nehodila. Obojí upřednostňuje a doporučuje soustředění na jeden úkol a vyvarování se multitaskingu, který zabraňuje plynutí mysli, snižuje intelekt, výkonost, paměť a zvyšuje pravděpodobnost chyb, stresu a snižuje vaši tvořivost. Radost nám tudíž přináší soustředěná mysl a ne mysl přelétavá.

Co je pro mě v životě důležitý a na čem já budu osobně dál pracovat:

vám pro inspiraci

• Přijímat a nesoudit. Nesoudit na první pohled, nikdy nevíš, kdo proti tobě stojí, dokud ho nemáš možnost poznat. Nekritizuj, ale ceň si.
• Přijmi sama sebe takovou, jaká si. A zkus to pak dělat i pro druhý. Ceň si různorodostí a divností. Každej člověk je jinej a to tě může poučit a nabídnout ti jiný perspektivy. 
• S klidem přijmi, že ne každej z tebe bude mít radost. Je těžký se zavděčit všem, když má každý jiné představy. 
• Žij přítomnym okamžikem, minulost i budoucnost jsou konstrukty.
• Choď brzo spát, abys mohla brzo vstávat - čas pro sebe, chvilka čtení, cvičení, příprava snídaně a sváčinek do práce a klukům do školy, procházka se psem s hlubokými nádechy, pomazlit psa, pomazlit přítele, jsem vděčná za to, že je tu další den. Jaké máme ráno, v takovém duchu se pak odvíjí celý den. 
• Pracuj tak, aby si byla přínosem a aby ses za svou prací mohla s radostí ohlídnout. 
• Tvoř a raduj se z maličkostí. Nepouštěj k sobě negativní emoce, přetvoř je. Co tě nezabije, to tě posílí. 
• Večer si představ, co tě čeká další den, připravim si plán a vyhodnoť, co se ti dneska povedlo.
• Jako nejdůležitější hodnota se minulý rok ukázalo zdraví. Je to nejen zdraví moje, ale i zdraví a život mejch blízkejch a lidí, který mám ráda. Studuj dlouhověkost. Koukni na Okinawu, na ostrovy Řecka a jiné modré zóny dlouhověkosti. Platí to, co už řikal Radek Ptáček: jsou tu 4 nejdůležitější pilíře zdravého života: vztahy, strava, pohyb a spánek. Tohle platí pro zdraví těla i ducha a vše se všim souvisí. O vše pečuj a nic nezanedbávej. Buď inspirací pro lidi, který máš ráda.

• 
  Moje obrovská záliba je jídlo, který taky krmí tělo i ducha. Viděli jste film Umění jíst a milovat? Doporučuju, páč se tam snoubí láska a dobré jídlo. Pro mě je nejdůležitější vařit doma z dobrejch surovin převážně rostlinnýho původu, kdy upřednostňuju vaření a dušení a omezuju smažení. Byla bych nejradši, když by se mi lépe dařilo tuhle lásku předávat i všem svejm lidem, protože se nechci koukat na to, jak se někdo ničí ultra zpracovanejma potravinama typu čínský polívky, brambůrky, bombóny, ale ani nezdravejma fast foodama a samejma nejlíp obarvenejma cukrama. 
• K jídlu si přidám ještě STOP přežírání, páč podle studií ze zón dlouhověkosti, je pro tělo ideální, když jíte do 80% sytosti a necháte si trošku ještě hlad. Sem zvědavá, jak to vyjde, až si zajdem na sushi... 
• Ve volnym čase se chci dál věnovat jakýmukoliv pohybu na čerstvym vzduchu (procházky, plavání, brusle, kolo, lyže, paddle), mám spoustu knížek k přečtení, který mě obohacujou, stejně tak se těšim na svoje oblíbený podcasty, chci se věnovat dál pití čaje, na podzim koukat na Herbář, sbírat matcha recepty, zkoušet další zeleninový recepty, objevovat moudrost lidí, který si žijou svoje ikigai a každej den se koukat kolem sebe, co se můžu novýho naučit. Když si to teď po sobě čtu, tak to vypadá jak návod na zbavení se stresu. Nakrmim tělo i ducha.  
• Co se týče pohybu konkrétně a prakticky, tak mi to nějak tak vychází na min. 10 000 kroků denně a v tejdnu aspoň 3x cvičit. 
• Jo, a hlavně se nesrovnávej s nikym jinym, než sama se sebou.  Každej den malej krůček, každej den můžu bejt třeba jen o 1% lepší, než včera. A jedu jak drak. 

Všechno z toho, co sem tu popsala asi snad jen kromě přežírání, je pro mě už nějakou dobu denní chleba, ale člověk by měl bilancovat a asi si ty důležitý věci vždycky připomenout už jen z toho důvodu, aby se třeba mohl opravit, nebo vrátit k tomu, co opomíjí. Myslim, že sem se to všechno učila postupně právě z konceptu ikigai, technik mindfulness, od Jaye, ale i od mnoha dalších. Jako u každýho tréninku to bylo ze začátku kostrbatý a nešlo to hladce. Jenže čím častějc a čím dýl se tim zabejváš a trénuješ se, tim snažší a přirozenější to všechno je. Už na to pak nemyslíš, prostě to je.

Jsme tím, co děláme opakovaně. - Aristoteles

Komu by nepomohlo napojit se na přírodu. Sledujte a ceňte si přírody kolem nás.

Ramen ze Záběhlic

Taky milujete vietnamský, japonský a vůbec asijský polívky? 

Čoudy z boudy, zdravíme i Zuzanku Fuchsovou z Buchet, který jsem tenhle pozdrav ukradla, protože lepší sem ještě neslyšela...

Před pár dny jsem posílala kamarádce Zuzce (ne Fuchsový) návod, jak si doma udělat polívenku jak ze Sapy, ale vlastně je spíš teda od nás ze Záběhlic. Rozhodně se nemůžu tajit tím, že jí dělám pokaždý jinak, ale jsou tam prostě určitě spojnice a vlastně proč si to neříct. 

Doporučuju dělat si vývary do zásoby a zavařit si je do zavařovaček, páč ty se vám budou hodit nejen na tyhle polívky, ale i do jinejch jídel. Já si vařim zeleninovej, do kterýho dávám klasicky kořenovku (mrkev, celer, petržel), cibuli, česnek, zázvor a čili paprindu a pak už podle toho, co je v lednici, tzn. řapíkatý celer, brokolice, pórek, atd. No a nakonec tam hodim koření, nejčastěji sůl, pepř, nové koření, bobkový list, ale někdy přidám třeba i sušenou saturejku, nebo tymián, nebo taky fenykl a tak. 

Ta polévka mi nezabere moc času, ale zároveň sežere třeba čtyři hrnce a plotny, protože si musíme připravit nudle, "maso" (houby / tofu / vejce),  zeleninu a vývar. 

Nejdřív si vyberu nudle, to můžou být rýžové bún, nebo phóčkový, nebo si vezmu ty hnědý průhledný ze škrobu dosny, nebo třeba pohankový soba nudle, ale můžete vzít i čínský instantní, prostě takový, na který máte chuť. Uvaříte podle návodu. 

Pak si řeknu, jakou si tam prdnu bílkovinu aka maso pro vegoše. To jsou často houby, buď shitake, nebo enoki, nebo hlíva, ale i žampíky. Ty si opeču na pánvičce a když jsou pěkně opečený, přidám k nim např. hoisin a sojovou omáčku a v tom je hezky ofrclám a stane se z nich takový masíčko.

Nebo se rozhodnu pro tofu, který taky opeču na pánvi a to buď jen tak, nebo ho obalim ve škrobu, aby bylo křupavější a když je opečený, napatlám ho ústřicovou a sojovou omáčkou s česnekem, aby mělo výraznou dobrou chuť.

Nebo se rozhodnu pro vajíčko a to si buď uvařim zastřený 3 minutky nebo si uvařim vajíčko na měkko.

Pak se rozhodnu pro zeleninu. Často vyhraje pak choi, ale někdy jsou to i zelený fazolky, nebo kukuřice, nebo to může bejt kadeřávek, špenát, nebo třeba mrkvička. Zeleninu uvařim na skus v osolené vodě. 

V poslednim rendliku dělám vývar. Řeknu vám dva způsoby, který používám jako základní a pak je různě pozměňuju. Platí pro 2 porce:

1. rozmíchám si červenou kari pastu (asi 2 lžíce) a lžíci burákovýho másla v půl litru vývaru, zaliju kokosovym mlíkem, uvedu k varu a je hotovo. 

2. do půl litru vývaru přidám lžíci pasty guchujang, osladim troškou agáve sirupu (oslaď, čim chceš), okyselim pár kapkama rýžovýho octa, kápnu sojovku a když projde polévka varem, vypnu a rozmíchám v ní lžíci miso pasty, která by se neměla vařit, aby sme v ní nezabili to dobrý.

Pak už si jen připravíme bylinky, co máme rádi, nebo který máme doma. Takže někdy jsou to žádný, někdy je to jen lahůdková cibulka a někdy se polepšim a mám koriandříček nebo perilu, kterou mám uplně nejradši. 

A kompletujeme:

Do misky si dáme nudle, na ně si položíme "maso", vedle dáme zelču a zalijeme vývarem. Fajnšmekr si kápne sezamovej olej a navrší bylinky. 

Pak už jen papáme.

Asi to vypadá jak nejzmatečnější návod na polifku, co ste kde mohli najít, ale je to od srdíčka a s největší upřímností předávaný, protože takhle to doopravdy je, člověk to vlastně jen splácá podle svý chuti, těch polívek prostě může bejt milion druhů. Nakoukávám to na instagramu a nachutnávám po všech možnejch restauracích a v kombinaci s účelností, tzn. malou časovou náročností a jednoduchostí, mi z toho vychází tenhle univerzální návod a opravdu si doma vždycky pošmáknem. Tak to zkuste a dejte vědět, jak se vám to povedlo. 

Suroviny doporučuju kupovat na Sapě, protože tam dostanete nejlepší kvalitu za slušný prašuldy a je tam obrovskej výběr. Si tam vždycky zajedu a udělám si zásoby všech možnejch druhů nudlí, ale hlavně těch omáček a miso pasty a nakoupim si tam zeleninu, bylinky, čerstvý tofu a vždycky se seknu u mrazáků, kde naberu všechno možný od krevetovejch knedlíčků po okru a edamame. 

Nakonec pár fotografií mých domácích výtvorů a žijte si svuj sen, páčko.

tofu, pak choi, perila

houby, zastřený vejce, pak choi

zastřený vejce, fazolky, kukuřice, jarní cibulka

tofu, pak choi, perila

Jablečná bábovka, podzim a Herbář

Čaudys, 

je to tady, konečně může začít podzim. Už tuhle neděli začne nová série Herbáře s Káčou Winterovou na České televizi. Klasicky v čase 17:55 zasednu obřadně na gauč a při naprostém klídku a plápolajících svíčkách a s horkým čajem v ruce si pustim už dvanáctou řadu Herbíku. Kamarád mi k tomu řek, že to stejně zase pomluvíme. Takže jasně, ty první řady nenahradíš a člověk může některý věci nemít oblíbený, ať už je to moc kvásku s Maškrtnicí nebo moc influencerů, ale na druhou stranu, když se pak koukám i zpětně na starý díly, stejně si to všechno oblíbim, protože to je vizuálně tak krásnej pořad a stejně je plnej zahrady a kuchyně a přírody a jídla. 

By mě zajímalo, jestli se někdo taky takhle hodně těšíte?

Kdo se nemůže dočkat, na i-vysílání maj archívek a tady vám dám odkaz na krásnou epizodku tématicky o jablíčku.

Podzim je jabko.

Jabko a dýně a listí a kaštany a oříšky a taky ovoce ze stromů a kořenová zelenina, na podzim je všeho přehršel, všechno se sklidí, udělá se zabíjačka, všechno se dobře uskladní a s tim přežijem zimu. Tak takhle to nějak vidim za Josefa Lady a ještě si k tomu pustim draka. 

Jabko je mimořádně kulturní plodina, krom toho, že je jablko sváru, tak je to také biblické jablko, symbol prvního hříchu, ale taky si rozkrajujeme na Vánoce a vůbec je takovým vánočním symbolem.

Co se týče zdraví, tak každý snad víme, že jedno jablko denně a nemusíte chodit k doktorovi. Jablka jsou dobrá na imunitu, proti stresu a pomáhaj i proti Alzheimru a Parkinsonu. Mají vysoký obsah vitamínů, draslíku a vlákniny. Zahání pocit hladu. Dezifinkuje dutinu ústní a pomáhá při nachlazení, kašli a bolesti v krku. Takže jablko je nejen dobrý a krásný, ale i strašně zdravý, takže nepodceňujte tohle krásný prastarý ovoce.

Co si zněj uděláte? Štrůdl, křížaly, mošty, marmelády, apple pie, tarte tatin, nastrouhané s mrkvičkou, calvados? Já mám pro vás dneska strašně rychlej s snadnej recept na bábovku.

Bábovka z pěti jablíček se skořicí

Potřebujeme:

5 nahrubo nastouhaných jablek 

300g polohrubé mouky

150g cukru krupice

2 vejce

150ml oleje

80ml mléka

1 prášek do pečiva

lžíce kakaa

lžička skořice

špetka soli

máslo na vymazání formy

Nejdříve si vymažte a vysypte bábovkovou formu ideálně máslem a moukou. Zapněte si troubu na 175 stupňů.

Do mísy dejte vymačkaná nastrouhaná jablka (vymačkaná šťáva je mošt, takže nevylejte, ale vypijte), mouku s práškem do pečiva a všechny ostatní suroviny. Vše vyšlehejte a nalejte do formy. Pečte na 175 stupňů 60 minut. Nechte čtvrt hoďky odpočinout a vyklopte z formy. Bábovka je úžasně vláčná a voňavá a krásně se snoubí s karamelovou šlehačkou. 

Lososí kontroverze

Čauky mňauky, 

dneska skončily pochmurný zaplavený dny a vylezlo slunce, tak můžu konečně přijít s pochmurnym tématem. Chci se dneska věnovat rybám a chovu ryb a to hlavně lososovi, páč ten je strašně oblíbenej, hodně lidí ho dlabe a často vědi uplný prd o tom, odkud pochází, jak se chová a co jsou taková nechutná úskalí jeho chovu. Tak tady to je.

Nejdřív fakt, který všichni známe: 

ryby jsou zdravý, obsahujou omega 3 mastný kyseliny, vitamín D a jsou kvalitním zdrojem bílkovin. 

No chudáci ryby. Tak se staly strašně oblíbený a jedna z nejoblíbenějších ryb je losos. Taky ho mám ráda, ačkoliv ho z mnoha důvodů příliš nevyhledávám. Jenže problém je, že jsou lidi, který ani jinou rybu jíst nechtěj. Růžový tučný masíčko si oblíbili v sushi, v poke bowl, jako stejčík a taky pečenýho s bramborama. Mě to taky děsně chutná, dokládám na sbírce fotografií za poslední roky, jak jsem si tuhle rybu připravovala, nechci bejt pokrytec. Ale. U ryb je fakt velký ALE. 

Když je tak velká poptávka, je nutný rybu někde vzít. Buď je losos divoký nebo chovaný. Když bychom chtěli chytit dostatek lososů v přírodě, vylovili by sme je zanedlouho všechny a ohrozili by sme celou populaci divokých lososů nadměrným rybolovem. Tak jsme vymysleli, že je budeme chovat. Geneticky je losos naprogramovaný na rychlou plavbu přes oceán, ale my se toho nebojíme a uvězníme ho do nádrží, kádí a mořských sítí, kde plave v kruhu s tunou svých kamarádů. 

Když lososa chováme na farmách v tom obrovském množství, aby se poptávka nasytila, vznikají tam určitě neduhy jako v každém velkochovu. Lososi trpí různými poraněními z nedostatku prostoru, trpí mnoha nemocemi a parazity, jako např. mořskou vší, která je dokáže okousat až na kost, zvyšuje se agresivita jedinců a vyskytuje se tam i kanibalismus. Velmi častou chorobou je např. šedý zákal nebo deformace páteře. U všech těchto neduhů ty rybičky trpí a naskýtá se tedy etická otázka, jestli je v pořádku takhle ryby chovat. Lososy nacpeme antibiotikama a pesticidama proti chorobám a škůdcům, do toho je chováme ve znečištěné vodě, kde plavou ve svých výkalech, nakrmíme je granulovaným krmivem vyvinutým pro rychlý růst ryb, které je obarveno tak, aby se dosáhlo různé růžovosti masa. A v rybě se to vše ukládá i s těžkými kovy, které konzumuje z vody a potravy. 

Je teda losos zdravej? Ano, ten chovanej je tučnější, takže má i víc těch slavnejch omega 3. Ale jsou tam vykřičníky a je dobré o nich vědět. Pro mě je tam zásadní hlavně ta etická otázka, protože velkochovy prostě nikdy nebudou ok pro žádný zvíře. 

Tomu, koho tohle téma zajímá, moc o něm neví a rád by se drobně vzdělal, můžu doporučit dokument Seaspiracy - Pravá tvář udržitelného rybolovu. 

Komerční rybolov je největší hrozba pro mořský život. Velkotěžba ryb za sebou nechává jen mrtvá moře. V některých částech světa se rybolov naprosto vymkl kontrole. Velkou měrou se podílí na globálním oteplováním, způsobuje hlavní znečištění oceánů. Průmyslový rybolov nemůže být udržitelný a jsme ve fázi vykořisťování oceánů ve velkém. Jak na ploše obřích oceánů uhlídat udržitelnost průmyslového rybolovu? Je to vůbec možné? Jak zachovat poctivost rybářů a politiků, když chce skoro každý co nejvíce bohatství při co nejmenším úsilí? 

V dokumentu se mimo jiné dozvíte o tom, kolik se při průmyslovém rybolovu chytí vedlejších úlovků jako jsou delfíni, tuleni, mořští ptáci, atd. Uvidíte i lov žraloků jen kvůli ploutvím. Dozvíte se, že největší plastové znečištění oceánů nejsou naše igelitky a plastová brčka, ale staré rybářské sítě, kterých je v tom odpadu zhruba polovina. Zajímavá a šokující je i část o lidech v industrializovaném rybolovu, o otroctví a mafiánských praktikách, protože na moři se může stát cokoliv a nikdo to neviděl. Hnusnou částí je krvelačné vraždění velryb na Faerských ostrovech, kde umírá obrovské množství těhle inteligentních a citlivých živočichů, aby se uspokojila poptávka. My jako lidi vyzníváme klasicky jako banda naprosto neempatickejch ignorantů, který si myslej, že nejsou součástí přírody kolem nás. Ačkoliv ryba neřve, cítí bolest a je to sociální živočich, který trpí naší nenasytností. Měli bychom mít větší respekt a úctu ke všem tvorům, ať už jsou to zvířata, nebo lidi a měli bychom se trošku snažit ochránit, co tu ještě zbývá. 

Začít může každý u sebe. 

Svojí ekologickou stopu můžeme snížit tím, že omezíme konzumaci živočichů. Rozhodujeme každým nákupem, každou volbou, každou konzumací jídla, výrobků nebo služeb. 

No a když už se pro lososa rozhodnu, tak to je vždycky mňamka. Nejradši mám jakýkoliv druhy pokéček, sushi, ale i jen tak grilovanýho nebo pečenýho lososa, chutná mi k němu rýže, brambory, batáty i saláty. Prostě na lososovi je super, že krom toho, že je zdravej, tak je taky děsně dobrej. Jenže za to chudák děsně trpí. Tak dejte šanci i jinejm rybám, hlavně těm menším a ideálně nějakejm lokálním s jasnym původem.