Krétská kuchyně

Návod na dlouhý život

     Dnes už mnoho Řeků nakupuje v supermarketech zboží buhví odkud, cpou se kebabem a taky

přibírají na váze a rychle se u nich zvyšují rizika civilizačních chorob.

     Já chci ale mluvit o tzv. krétské dietě prověřené tisíci let. Je to kuchyně lidí z venkovských oblastí, kuchyně míst nezasažených turistickým ruchem, tudíž se přesuneme i v čase o pár desítek let zpět, protože takových míst po celém Řecku a na Krétě zůstalo jen málo.

     V jedné srovnávací studii, která začala v šedesátých letech, sledovali zdravotní stav 700 Kréťanů a porovnávali jejich zdraví s lidmi z jiných zemí. Kréťané vykazovali nejmenší procento úmrtí zaviněných infarktem nebo rakovinou. Tato studie také přišla na to, že Kréťané žijí ze sledovaných národů nejdéle.

     Čím to? Olivový olej, obilniny, luštěniny, zelenina, ovoce a v malé míře sýr a vejce, ryby, červené víno a maso téměř jen na svátky. V době studie bylo ale také běžné, že Kréťan ušel 13km denně. Dnes je to jen 2km v průměru. Dieta (ve smyslu způsobu stravování) se zakládá na přirozené tradiční a místní produkci. Důležitou roli hrají tradice a zvyky. Když jsem zmínila červené víno, Kréťan ho nepije nikdy sám. U jídla je běžné sejít se s celou rodinou a dlouze konverzovat a užívat si po celém dni společnost druhých.

Krétské stravovací zvyky:

·         Více tuku – ne však živočišného, ten se téměř nevyužívá, ale používá se hodně panenského

olivového oleje

·         Málo masa – maso má význam až při svátcích a rituálech

·         Značné množství celozrnného pečiva – Kréťan jí více chleba, než Američan, ale méně než Ital, chléb se jí celozrnný, bílý pouze výjimečně, např. o Vánocích

·         Velké množství ovoce, zeleniny a luštěnin – luštěniny nesmí na stole chybět déle než 2 až 3 dny. Sbírají se také místní horské bylinky a divoké salátové listy, u kterých je nám nejblíže rukola

·         K jídlu víno – jedna až dvě skleničky červeného vína, zvyk se předává i dětem poměrně brzy

Jak se vaří na Krétě?

     Krétské vaření je jednoduché a prosté, každá ingredience má svou vlastní chuť, kterou nesmí přebýt chuť jiná, chutě se nepřekrývají. Hospodyňky nikdy neváží a nepočítají suroviny.

Olivový olej

    Na Krétě roste více jak 35.000.000 olivovníků, ty slouží místním, ale olivový olej se vyváží i k nám. V Řecku se používá i do sladkostí, ale i na smažení, protože se nepřepaluje (což se nám mnozí snaží vymluvit… že by slunečnicová a řepková lobby?).  Když se mluví o zdraví prospěšných účincích olivového oleje, myslí se tím pouze ten extra panenský zastudena lisovaný. Zkuste ho třeba k snídani. Kréťan si ho nalije na chleba místo másla, pak si ho třeba oživí ještě oreganem a vypije si k němu hrnek bylinkového čaje.

     Pokud se chcete inspirovat touto kuchyní, která vede k dlouhověku, přestaňte nakupovat výrobky (jak říkám „výrobky chemického průmyslu“), ale sáhněte radši po skutečných potravinách, které nejlépe nemají na obalu štítek se složením. Ovoce, zelenina, luštěniny, obilniny, ryby, celozrnný chléb, ale hlavně dobrý olivový olej a vše zapijte sklenkou červeného vína s lidmi, které máte rádi. Krétské vaření pak hledejte ve vlastním myšlení a přibližte se více Zemi.