Šípková zavařenina do omáček nebo jen tak

     Jako účinný lék na podzimní depresi doporučují lékaři sport a pobyt na čerstvém vzduchu. Já bych přidala ještě sbírání hub a jiných podzimních plodů jako je šípek. Obsahuje velké množství vitamínu C, ale i vitamíny skupiny B a kromě jiného i vápník, proto je prý nejúčinnějším přírodním lékem na paradentózu a onemocnění dásní. Ke sběru šípků je podstatné mít zakryté ruce, protože jinak se vám trny zapíchají rovnou do kůže a pak je nutné sbírat šípky ve vhodnou dobu, zralé bývají během září, ale sbírat se dají pouze do té doby než přemrznou, pak už nejsou ke sběru vhodné.
     Ze šípků se vyrábí šípkové víno, sirup, marmelády, šípková omáčka nebo si můžete připravit čaj. To by bylo asi nejjednodušší, ale proč si nepřipravit zavařeninu, kterou můžeme pak použít na šípkovou omáčku a nebo si jí vychutnat jen tak na čerstvém pečivu s máslem.
     Já jsem sbírala na chatě a natrhala jsem si asi kilo a půl šípků, což vystačilo na 3 zavařovací skleničky.

Šípková zavařenina

1kg opraných očištěných šípků
1kg krupicového cukru
hřebíček vcelku

...někdo přidává jablka 1:1 s cukrem, někdo přidává citronovou kúru, někdo přidává pektogel a někdo nepoužívá nic než šípky s cukrem, tak uvažte sami, ale mě s hřebíčkem chutnala moc :-)

     Šípky vložíme do hrnce a zalijeme hrnkem vody, vaříme pod pokličkou asi půl hodinky, dokud nejsou měkké. Potom je nutné směs propasírovat, jde to jednoduše tak, že šípky rozmixujeme a pak je propasírujeme přes jemné síto.
     Potom dáme šípky znovu vařit, přidáme cukr, vhodíme několik hřebíčků a po zavaření plníme do čistých sklenic, ty po naplnění zavřeme a otočíme dnem vzhůru, tím se vytlačí vzduch a zavařenina tak vydrží několik měsíců ve špajzu.




     Mě se nejvíc líbí využití na šípkovou omáčku. To je klasika ke zvěřině a připravuje se obvyklým způsobem, na cibulovém základě se orestuje kořenová zelenina na kostičky, nechá se změknout, pak se přidá divoké koření, lžíce rajského protlaku a 2 lžíce šípkové zavařeny, vše se zalije sklenkou vína a vývarem a nechá se dusit. Maso se k tomu připravuje zvlášť a pak se nechá prohřát v omáčce. Podává se nejlépe s domácími houskovými knedlíky a šlehačkou.
     Takovou omáčku se zvěřinou jsem si jednou dala na výletě v Kersku v hospodě, kde jídával a pil i pan Hrabal a takhle jsem ji vyfotila (trochu jsem před tim už ujedla, nedalo se odolat):

   Navštivte i moje stránky na facebooku.