Ozónová díra

Ahoj všichni, tento týden jsem měla moc pěkné dlouhé školení ohledně jater, které mi pomohlo poradit některým kamarádům ohledně jejich potíží, takže se hned zúročovalo. V pátek jsem pak byla po delší době na józe u paní Věry Vojtěchové, o které jsem se zmiňovala už v článku o józe , protože je to kouzelná osoba s velkými znalostmi jak pohybového aparátu (studuje ho ve stejné škole jako já - v IQ pohybovém centru), tak je ale nabitá znalostmi východní filozofie a medicíny a v páteční lekci se jak za odměnu věnovala játrům a žlučníku, které jsou spojené právě s tímto obdobím brzkého jara. Rozhodla jsem se vše v kostce sepsat jak pro vás, tak pro mě, abych se k tomu mohla kdykoliv vracet a protože si mysli, že to může nejdnoho zaujmout, protože se to nejednoho týká. Játra jsou největší a nejprokrvenější orgán v našem těle. Jsou spojené s emocemi, s jarem, kdy jsou nejaktivnější a také nejzranitelnější, se zelenou barvou a s nárůstem energie v těle v tomto období, které je obdobím dělání v...

Zdáreček páreček,  vždycky, když je na blogu doba nečinosti, tak bývá důvodem rozdělaný článek, který se píše těžko, aby ho člověk obsáhl, nebo neurazil, nebo neplácal pátý přes devátý. Tak to je i v případě tohoto opusu o tom, proč nemám děti. Budu psát o sobě, o tom, jak to já subjektivně cítim ve svém případě. Neznamená to tudíž, že bych tím hodnotila nebo soudila, jak to má kdokoliv jinej, jen chci otevřeně nabídnout svůj pohled, takový zamyšlení, který mi přišlo důležitý. Třeba to bude pro někoho nový, pro někoho blízký a pro někoho třeba strašný, ale až se přenese přes prvotní šok, tak může zkusit pochopit.  Pro mě jde o nastavení, které mám už od dětství, kdy jsem nikdy nepřemejšlela o vlastních dětech, ale zajímaly mě smutný hladový děti v Somálsku a vždycky jsem měla pocit, že dětí je tu dost, ale není tu dost lidí, který by se o ně dobře postarali . Na světě je v tuhle chvíli kolem 150 milionů sirotků.  Někdo říká, že je to sobecký nemít děti. Já to vidim ale op...