Prohledat tento blog

čtvrtek 28. prosince 2017

Fancy jídlo na oslavy Novýho roku

Už včera jsem si promyslela, co připravim na Silvestra. Ono neni jednoduchý naplánovat si občerstvení, když ani nevíte, kde budete, nebo s kym, nebo jestli budeme jen ve dvou doma. Proč to nevim? Protože jsem to nechala na příteli... To chceš! Tak jsem si připravila jídla, který budou skvělý doma, ale daj se vzít i na návštěvu nebo třeba kamkoliv. Tím pádem moje oblíbené smažené grundličky odpadly, ty by převoz zničil.

Proč sem cpu tyhle mňamky už teď? Protože všechny potřebujou nějakou přípravu a pak odležet, takže to rozhodně nejsou receptíky na neděli.

Největší pecka pro mě bude mrkev lox, tzn. mrkev, která chutná a skoro i vypadá jako uzený losos. Zkoušim jí poprvý, takže vám tu dám odkaz na stránky Veggie Fish, kde najdete recept, kterej jsem si vybrala, protože jsem jich našla poměrně dost. Ochutnala jsem tohohle "lososa" na jedný veganský akci a fakt jsem čuměla, jak je to strukturou i chutí podobný. Dám vědět, jak to dopadlo, ale můžete to risknout se mnou.
Mrkev budu podávat na plátku bagety s gervé, koprem a citronem.

Další pecka bude salát z mořských plodů. Nejdřív se musí připravit zelenina (mrkev, řapíkatý celer, paprika), nakrájí se na tenký plátky a dá se marinovat do oleje s citronovou šťávou na několik dní. Pak se do toho den před akcí zamíchají mořský plody, který připravuju ze zmražené směsi, kterou jen povařim a přidám. Vše se smíchá, na talíř se dá posypat jarní cibulkou nebo petrželkou. Moje vylepšení pro tentokrát spočívá v tom, že k zelenině jsem přidala i nakládané artyčoky i s jejich olejovou zálivkou, takže tam mám lehkej silvestrovskej tuning.

Poslední dobrůtka bude fazolový dip, nebo pomazánka, kterou si budeme matlat na arabskej chleba. Ta spočívá v tom, že vařené fazole ještě za tepla rozmixuju s bylinkama a kořením (moje hlavní budou rozmarýn a římský kmín), přidám olivový olej, šťávu z půlky citronu, stroužek česneku a asi i trošku tahini podle chuti a nálady.

Tak tohle jsou moje silvestrovské tipy. Snad nebudu tak pod obraz, že bych mohla nakonec i vyfotit výsledky a něco málo vám sem šoupnout. Tak zatim vám jen držim palce, aby ste se z toho nezbláznili.


Napůlený mrkve jsem zabalila do nori řasy a položila na sůl 

a zasypala solí 
upečený po hodině a půl na 200

tohle zbyde

naložená mrkvička lox 
Naložená zelenina v oleji připravená na salát z mořských plodů


Fazole namočené a připravené na pomazánku

středa 20. prosince 2017

Vanilkový likér jako dárek

Myslím, že poslední ze série jedlých doma vyrobených dárků bude tenhle rok vanilkový likér, který by mohl nahradit vaječný likér. Je strašně snadnej, suroviny se daj při dobrý vůli dobře zaměňovat, neni to žádnej kumšt, ale chuťově je moc dobrej. Jeho další výhodou je, že je veganský, takže na vánoce může mít každý dobrý pocit z toho, že má vánoční vanilkový likér bez utrpení, prorože neobsahuje ani mléčné výrobky a ani vajíčka. Já jsem ho dělala z mandlového mléka a sojové smetany, z vanilkového bezlepkového pudinku s bio vanilkou, hodila jsem tam i lusk čerstvé vanilky, kterou můžete i vynechat, ale pak bych asi sladila vanilkovým cukrem. Já jsem likér osladila rapadurou a nakonec sem tam nalila skoro lahev rumu, protože jsem dělala likér pro celej regiment do šesti lahví.
Z prozatimních recenzí se zdá, že likér se povedl, někdo by ho víc osladil, někdo by dal míň/víc rumu, takže ho před dokončením ochutnejte a udělejte si to po svym.

 

Vánoční veganský vanilkový likér

4 vanilkové pudinky
2 litry rostlinného mléka
litr rostlinné smetany
80g cukru
nepovinný vanilkový lusk
650ml rumu

Pudinky si smíchejte s trochou mléka a dobře rozmíchejte. Mezitím si dejte v hrnci vařit zbytek mléka s cukrem a vanilkovým luskem. Když se mléko vaří, dejte tam rozmíchané pudinky a vařte za stálého míchání několik minut podle návodu, než budete mít pudink. Sundejte ho z plotny, vyndejte vanilkový lusk, nalijte dovnitř smetanu a rozšlehejte metličkou, pokud by se vám snad udělaly hrudky, použijte radši ponorný mixér. Nakonec tam šoupňetě rumajzlík a je hotovo. Naplňte do lahví a dejte do lednice, kde by mohl vydržet až měsíc.


neděle 17. prosince 2017

Domácí cantuccini jako dárek

Třeba máte taky v rodině nebo mezi kamarádama někoho posedlýho Itálií a všim italskym. Pokud jo, tak by se vám mohl hodit tenhle jednoduchej recept na klasický italský sušenky s mandlema, kterejma je můžete potěšit na Vánoce. Když jsme u mandlí, musim přiznat, že jsem malinko retardovanej vánoční skřet, protože do první dávky těhle sušenek jsem je zapomněla dát... Takže mandlový sušenky bez mandlí? Né! Prostě jsem vytvořila dva druhy italských sušenek.

Cantuccini jsou tradiční voňavé toskánské sušenky. Můžou se hodit i jen tak do zásoby, vydrží hodně dlouho, protože v nich není žádný tuk, pak je můžete vytasit pro nečekanou návštěvu a nebo je mít pro sebe jako sušenky ke kávě. Klasicky se tyhle poněkud tvrdší sušenky máčí do dezertního vína, ale výborný jsou i namočený v kávě nebo v čaji.


Cantuccini

250g hladké mouky (já jsem dala špaldovou)
2 celá vejce
1 lžička prášku do pečiva
1 balíček vanilkového cukru
120g moučkového cukru
špetka soli
kůra z jednoho citronu
malej paňák likéru (já jsem použila ořechovej, může být amaretto a cokoliv jinýho)
150g mandlí
špetka soli

Do mísy si prosejte mouku s kypřícím práškem, přidejte sůl a cukry. Do toho vyklepněte vejce a vlijte paňáka likéru a jemně nastrouhanou citronovou kůru. Vše prohněťte nejdříve vařečkou a pak rukama, když je těsto pěkně promísené, dejte si ho na pomoučený vál, přidejte mandle a prohněťte na válu. Rozdělte na 2 válečky a ty dejte píct na plechu s pečícím papírem na 180 stupňů na 25-30 minut. Před pečením je potřete vodou, povrch bude pak pěkně zlatý.
Válečky pak vyndejte, troubu ztlumte na 130 stupňů a rozkrájejte je na 1,5 cm silné sušenky, které rozkládejte na plech a dejte do trouby dosušit asi na 15 minut.
A hlavně nezapomeňte v receptu na mandle.

upečené válečky

rozkrájejte na 1,5 cm sušenky ...tyhle jsou s mandlemi

...tohle jsou ty bez mandlí

vynikající namočené v kávě 



sobota 16. prosince 2017

Nakládané tofu jako dárek

Došly vám prachy? Dejte nakládaný tofu jako dárek!

Než se dostat do nějaký dluhový pasti, nebo se vydat z peněz a pak jíst jenom rohlíky do konce měsíce, tak můžete některý dárky vyrobit. Já jsem se tenhle rok pustila právě do nakládanýho tofu, do italských sušenek pro prarodiče, který mají rádi všechno italský a zkusim taky nějakej ten vaječňák a možná ještě něco, času dost. Moje vyrobený dárky jsou všechny jedlý, protože tam sem si nejjistější, asi by nebylo moc pěkný, kdybych někomu chtěla něco uplíst nebo uháčkovat, tak se držim toho, co umim.



4 klasický tofu kostky (asi 800g)
1 cibule
6 stroužků česneku
velká špetka soli
kuličky celého pepře
kuličky nového koření
několik bobkových listů
sušené chilli papričky
lžíce sušeného oregána
lžička soli

Tofu si nakrájejte na kostičky jako když se nakládá balkánský sýr, k tomu nakrájejte cibuli na tenká půlkolečka, česnek na drobné kousky, vše osolte, ooreganujte a promíchejte.
Plňte do sklenic, když jste v polovině sklenice, doplňte ke stěně bobkový list nebo dva, přihoďte pár kuliček pepře a nového koření a chilli papričku. Doplňte sklenice až navrch a zalijte řepkovým olejem. Nechte uležet v ledničce minimálně týden.
Tohle množství mi vyšlo na 5 sklenic o obsahu dohromady asi 800ml.
To, co k tofu přidáte, si můžete samozřejmě jakkoliv doladit podle chuti, můžete tam šoupnout sušený rajčata, olivy a nebo kapary, to záleží na vás, receptů jsem na to našla nespočet, ale tohle mi přišlo jako klasika.


úterý 5. prosince 2017

Jáhelník s jablky

Jáhelník mi vždycky udělá radost, ale málokdy mě napadne, že bych si ho upekla. Protože jsem chtěla trošku vánočně provonět byt s Adventem, zvolila jsem si štrůdlovou příchuť se skořicí a perníkovým kořením. Svíčky s přívoní jablko a skořice jsou vyprodaný, tak takhle dostane vůni i chuť.
Jáhly jsou výživné a bezlepkové, tradičně se používaly ve vánočním období. Mají vysoký obsah minerálních látek, vitamínu B a antioxidantů. Potravina je to dost opomíjená, když si přečtu, jaký všechny zdravotní výhody nám poskytuje, je dobrá na rekonvalescenci, k záhřátí organismu, na žaludek, slinivku a slezinu a pomáhá i ledvinám.
Navíc jáhly nejsou při svých super účincích nijak drahé, takže si je může dovolit každý, i když se hodlá finančně vydat na Vánoce.


Voňavý jáhelník s jablky

200g jáhel
400ml mléka
2 lžíce medu
4 velká jablka
hrstka rozinek nebo brusinek
hrst vlašských oříšků
2 lžíce rumu
lžíce citronové šťávy
mletá skořice
perníkové koření
špetka soli
4 lžíce marmelády, kterou máte
olej na vymazání formy

Nejdřív si uvaříme jáhly. Důležité je několikrát je spařit horkou vodou a propláchnout, abyste se zbavili hořkosti. Potom je vařte asi 20 minut do změknutí v mléce v poměru 1:2, přidejte špetku soli, perníkové koření a lžíci medu. Já jsem použila sojové mléko a kdybych neměla perníkové koření, vystačila bych si určitě i jen se skořicí.
Mezitím, co se jáhly vaří, nastrouhejte si jablíčka, která pokapte citronovou šťávou, aby nezhnědla, rozinky nebo brusinky si namočte do rumu, nasekejte oříšky a všechno smíchejte. Přidejte lžičku skořice, špetku soli a lžíci medu.
Formu si vymažte olejem, já jsem použila kokosový a navrstvěte díl vařených jáhel, pomažte marmeládou, pak naklaďte jablečnou vrstvu a nakonec poslední vrstvu jáhel.
Pečte 40 minut na 180 stupňů a nakonec pod vrchním grilem do zezlátnutí 45 až 10 minut.


pondělí 20. listopadu 2017

Zimní salát s kadeřávkem a quinoou

Salátama se cpu i v zimě. Syrová zelenina nejlíp povzbudí a je dobrou prevencí proti nemocem. V zimě je výborná a dostupná kořenová zelenina, brukve a taky různý ovoce. To se pak skvěle zakomonuje do salátů, který jsou strašně zdravý, dobrý a levný. Já jsem si nakoupila na trhu v Pražský tržnici fialovej kadeřávek, takový zimní zlato do kuchyně. Většinou mi ho vyprodaj, ale teď jsem ho stihla. Prodávaj ho ale i v Tescu nebo v Marks&Spencer.
Kadeřávek je skvělej zdroj vápníku, snižuje cholesterol, je dobrý pro naše střeva, játra a ledviny, obsahuje víc železa než maso a je významným zdrojem vitamínu B, C, K a karotenu. Je taky plný antioxidantů, takže je to taková zimní dávka zdraví.
Přidala jsem červený zelí, hlavně protože je hezky fialový, ale jinak je taky zásobárnou vitamínů, vlákniny a antioxidantů. Je to jedna z nejlevnějších superpotravin. A z ovoce jsem přidala granátový jablíčko, protože je krásný a v salátu vás potěší sousta s touhle slaďoučkou chutí.


Zimní salát

Svazek kadeřávku
Půl hrnku quinoi (v suchém stavu)
Půlka granátového jablka
Hrnek na tenko nakrájeného červeného zelí
Zálivka:
3 lžíce olivového oleje
Půl lžíce javorového sirupu (medu)
1 lžíce vinného octa
Sůl a pepř

Quinou propláchněte, uvařte podle návodu a slijte. Kadeřávek si otrhejte ze stonků a dejte do mísy i s červeným zelím.
Ve skleničce si připravte zálivku smícháním všech surovin. Nalijte ji na kadeřávek se zelím a pořádně proměte, téhle zelenině masáž prospěje, protože je hodně houževnatá a je lepší, když se naruší. Pak tam vyklepněte semínka granátového jablka, přidejte quinou a vše promíchejte.
Salát je dobrý i s fetou nebo bálkánským sýrem, nebo s vajíčkem. Dobrý je i jako náplň do tortilek nebo k masu.


středa 15. listopadu 2017

Výpečky ze seitanu s kedlubnovým zelím

Měla jsem v hlavě halušky, ale z ledničky na mě koukaly kedlubny, tak jsem si udělala takový český jídlo, který chutná jako tradiční, ale vlastně vůbec neni, protože jsem k tomu kedlubnovýmu zelí upekla výpečky ze seitanu a smíchala sem to s celozrnnýma vřetenama. Na podzim je to ideální hřejivej domácí pokrm jak od babičky.

Seitan je rostlinná bílkovina, čistý pšeničný lepek. Je lehce stravitelný a upravuje se jako maso. Jen si ho musí odpustit lidi, kteří nesnesou lepek.

Kedlubna je bojovník proti rakovině, pomáhá s trávením, působí proti stresu a je bohatá na řadu vitamínů a minerálů jako každá zelča.


Kedlubnové zelí

3 velké kedlubny
2 cibule
sůl a pepř
drcený kmín
3 lžíce vinného octa

Do hrnce si dejte cibulku na drobno, nechte jí trošku ožehnout, to dodá chuť, buďte trpělivý. Mezitím si ale krásně stihnete oloupat a nastrouhat kedlubny na hrubém struhadle. Dejte je do mísy a osolte, kedlubna po nějakých pěti minutách pustí spoustu vody, tu slijte a vyždímanou kedlubnu přidejte k cibuli, když jí máte zlato-hnědou. Opepřete, okmínujte a ochutnejte, jestli je třeba dosolit. Po dvaceti minutách dušení pod pokličkou je kedlubna měkká, já bych jí dýl nedělala, aby nebyla rozdušená na pyré. Okyselte podle chuti a je hotovo.

Pečený seitan na způsob výpečků

200g seitanu
Malá cibule
Stroužek česneku
dvě lžíce sojové omáčky
pepř
půl lžičky drceného kmínu
půl lžičky mleté sladké papriky
půl lžičky majoránky

V pekáčku smíchejte kousky seitanu, větší kousky cibule, plátky česneku, koření a sojovku a dejte píct do vyhřáté trouby na 180 stupňů na 40 minut.

K tomu si uvařte těstovinky, noky, nebo třeba halušky, všechno to smíchejte a šmákněte si jak já :-)



pondělí 13. listopadu 2017

Dýňová polévka s červenou čočkou a quinoou

Na podzim všichni vaříme dýňové polívky, já nejsem výjimka, takže vám ukážu recept na tu mojí, která je se zavářkou z quinoi a vaří se s červenou čočkou, aby mohla sloužit jako komplexní hlavní jídlo, které máte za chvilku hotové.

Dýně hokaido obsahuje hodně beta karotenu a vitamíny skupiny B, obsahuje taky vápník, železo a velký podíl draslíku, který v kombinaci se sodíkem snižuje krevní tlak a je přírodní diuretikum.
Quinoa, bezlepková pseudoobilovina, je zdrojem kvalitních bílkovin, je to superpotravina a je superzdravá, já jsem se o ní již zmiňovala tady.
Červená čočka dodá zase dostatek bílkovin, vlákninu, železo a další minerální látky.


Recept na dýňovou polévku

jedna menší dýně hokaido
půl hrnku červené čočky
půl hrnku quinoi v suchém stavu
jedna mrkev
jedna cibule
4 stroužky česneku
kousek zázvoru
půl konzervy kokosového mléka
mleté chilli
sůl a pepř
lžíce koření garam masala
lžíce řepkového oleje

Quinou si uvařte bokem buď předem nebo na další plotýnce a slijte.
Do kastrolu na olej hoďte cibuli na hrubo, nechte zesklovatět, přidejte mrkev a dýni na větší kostky, stejně budete mixovat v závěru. Přihoďte do hrnce nakrájený česnek a zázvor, okořeňte pepřem, chilli a kořením garam masala, promíchejte a zalijte vodou, tak aby byla dýně pokrytá, do toho vsypte červenou čočku a vlijte kokosové mléko, osolte a nechte vařit asi 15 minut.
Poté polévku rozmixujte, do hotové přidejte vařenou quinou a můžete podávat.



sobota 11. listopadu 2017

Boloňské špagety bez masa

By mě zajímalo kolik lidí tohle rozesměje? U nás doma je to slušnej vtípek dělat boloňskou bez masa. Ale jak sleduju různý youtube vlogy, tak už jsem tam několikrát viděla podobný recepty a v zásadě šlo vždycky o to, dát místo masa spoustu nadrobno nakrájených žampionů, což já jsem ještě potunila o beluga čočku, která dodá dostatek lehce stravitelných bílkovin a masitou konzistenci.

Beluga je krásná drobná černá čočka, kterou nemusíte namáčet a při vaření drží tvar a nerozpadá se. Je výživná, sytá, obsahuje klasicky vlákninu, důležité minerální látky a vitamíny a navíc ještě antioxidanty.
A žampiony jsou důležitým zdrojem vitamínu D, také obsahují antioxidanty a jsou zdraví velice prospěšné, snižují riziko cukrovky, srdečních chorob, posilují imunitu, člověk po nich není hladový a přitom obsahují minimum kalorií.

Tak to zkuste, mě se zdá, že maso je tady nahrazeno víc než dobře.




Veganská boloňská omáčka

150g čočky beluga
plechovka konzervovaných rajčat
100g žampionů
malá hrst sušených hříbků
cibule
4 stroužky česneku
mrkev
hrst čerstvé bazalky
půlka červené papriky (není nutné)
lžíce olivového oleje
sůl a pepř
tymián
špagety

Nejdřív si uvařte čočku na skus, já jí ráda vařím s bylinkama, požila jsem saturejku. Sušené houby si namočte v troše vody, aby změkly.
Na oleji si opečte na drobno nakrájenou cibuli, pak přidejte mrkev a žampiony, opepřete, přidejte česnek, lehce poduste a přidejte tymián i sušené houby s vodou, ve které se máčely. Zalijte rajčaty a duste pod pokličkou asi 20 minut.
Pak do hrnce nakrájejte papriku na malé kostičky a vsypte tam připravenou čočku, takto vařte dalších 10-15 minut. V této chvíli dochuťte solí, popřípadě můžete osladit nebo dokořenit pepřem.
Když je jídlo hotové, vmíchejte nahrubo posekanou bazalku.

Boloňská se klasicky dává na špagety, tak si je uvařte mezitim bokem a pokud chcete, servírujte se sýrem, nejlíp asi s parmezánem, eidam by to uplně zabil.




čtvrtek 9. listopadu 2017

Ovesné muffínky s ovocem

Máte rádi sladkou snídani?

Každej to má jinak, já to mám zas pokaždý jinak. Můžu jíst furt jen ovesný vločky s ovocem a mlíkem a najednou to vyměnim a jim furt chleba se sýrem a s kyselou okurkou. Neštítim se ani zbytků z předešlýho dne, ať už je to polívka, nebo čínský jídlo.

Na dnešek jsem měla chuť na sladký, ale nutně se po tom nemusim cítit jak přežranej lenoch, takže jsem zvolila tuhle zdravější variantu, po který se naopak cejtim spíš jako Superman. Pokud máte rádi vločky, určitě to pro vás bude dobrůtka, kterou si můžete dát bez výčitek svědomí k snídani, i k svačině. Muffínky jsou hotový raz dva a myslim, že by každej vymyslel další spousty variant a tady je ta moje:


Ovesné muffínky s borůvkami a malinami

250g ovesných vloček
1 zralý banán
100ml mléka (já měla sojové)
půl hrnku mražených borůvek a malin
lžíce medu/sirupu/cukru
2 lžíce chia semínek
1 lžíce skořice
špetka soli
1 vejce - pokud chcete

Nejdřív si namočte chia semínka v pár lžících vody, aby vytvořily "želé".
V míse rozmačkejte banán, k němu přidejte vločky, skořici, špetku soli, mléko a promíchejte. Pokud chcete přidejte vejce. Oslaďte sladidlem vlastní preference, přidejte zželovatělá chia semínka a ovoce. Prakticky se jen smíchají všechny suroviny. Potom se dají do formy na muffiny, které si můžete a nemusíte vymazat kokosovým či jiným olejem, nebo směs dejte do košíčků.
Pečte v rozehřáté troubě na 220 stupňů 25-30 minut.

Košíčky jsou navrch opečené a uvnitř vláčné. Opravdu výživná dobrůtka.

A teď něco k ovesným vločkám:

Ovesné vločky jsou jednou z nejkomplexnějších potravin na planetě s dokonalým nutričním složením. Jsou bezlepkové, plné vitamínů, minerálů, antioxidantů, bílkovin a vlákniny, pomůžou vám zlepšit zdraví, snižují špatný cholesterol v těle, snižují hladinu cukru v krvi, jsou dobré na pleť i pro srdce. Můžete z nich připravit spoustu receptů a jsou až směšně levné. 



úterý 7. listopadu 2017

Nejrychlejší kari

Tenhle recept je strašně rychlej a jednoduchej, takže je u nás docela často využívanej jako základ, ale suroviny se různě lišej.

Základní suroviny jsou vždycky:

červená kari pasta
kokosové mléko
rybí omáčka
zelenina

...a často nějaký mořský plod (krevety, sépie, mušle) nebo tofu.

Pro mě jsou to suroviny, které doma nikdy nechybí, takže tenhle recept je prakticky taková časová nouzovka, ale ultra dobrá, trošku fancy a vždycky potěší. Ale na finanční nouzovky bych vymyslela určitě něco low-costovějšího.

Kari pasta obsahuje: skoro 30% sušeného čili, citronovou trávu, česnek, šalotku, sůl, limetkovou kůru, galangal a koření (koriandr, mletý kmín). To znamená, že tam asi neni nic, co by ste sami nepřidali, žádný dochucovadla, konzervanty a jiný produkty chemickýho průmyslu.

Kari pastu si samozřejmě můžete vyrobit doma, ale pak už to kari nebude nejrychlejší, protože by ste museli nakoupit suroviny, které pravděpodobně nemáte doma z běžného nákupu (galangal, citronová tráva). Ale když se do toho dáte, tak mým typem by bylo skladovat suroviny v mrazáku a kari pastu si udělat do zásoby.

Co se týče zeleniny, skoro vždy používám pórek a papriky, dneska jsem přidala brokolici a mrkev, někdy dávám cibuli, někdy lilek, cuketu a rajčátka, který ale teďka nejsou zrovna v sezóně. Dá se přidat i hrášek, kukuřice nebo luštěniny. Občas tam nastrouhám navíc trošku zázvoru a česneku.

Jako bílkovina mi často poslouží mořské plody nebo tofu, masožroutovi by mohlo skvěle vyhovovat kuře, asi bych si zvolila stehenní řízky na kousky, ty jsou šťavnatý, ale taky rychle hotový. Nakonec by se dala použít i nějaká bílá pevná rybka, ale to jsem osobně nezkoušela.

pro 3-4 osoby, podle hladíku

Dnešní recept na super rychlé kari se zeleninou a malými sépiemi

lžíce červené kari pasty
400g mražených malých sépií
půl plechovky kokosového mléka
půl pórku
červená paprika
mrkev
pár růžiček brokolice

V hrnci si rozmíchám kari pastu s trochou vody do hladka a přidám sépie, pokud mám mražené, počkám až rozmrznou a přidám všechnu zeleninu kromě brokolice (popř. rajčete, nebo jiný zelči, která je rychle vařená), pórek a papriku krájím na větší kousky, jsou rychle hotový, mrkev na půl kolečka a zaliju kokosovým mlékem. Nechám vařit asi 5 minut a přidám brokolici na růžičky. Nechám vařit tak dvě minutky, aby byla brokolice na skus a je to hotový.

Podávám buď s rýží jako dnes, nebo s rýžovými nudlemi. Dřív jsem si na každé kari sypala tunu koriandru, ale nakonec musím říct, že líp si ho vychutnám bez něj a koriandr prdnu všude jinde :-)





úterý 6. června 2017

Gemista

Tak nevim, jestli pojedem tenhle rok do Řecka jako každej rok... uvidíme, ale asi bych v tomhle klidně zůstala konzervativní. Nicméně ať člověk pojede nebo nepojede, může si Řecko malinko vytvořit doma např. s pomocí následující pochoutky, kterou si Řekové vaří doma, ale podává se často i v domácích taverničkách.
Gemista nebo yemista znamená řecky plněný.

Jde o rajčata a papriky aj. zeleninu plněné rýží, podávané s vařenýma bramborama, nebo s chlebem. Je to tradiční řecký recept, který má tisíce variací a dá se dělat jak vegetariánský jako vám ho ukážu já, nebo s mletým masem.

Do receptu patří dost olivového oleje a je opravdu důležitý použít kvalitní panenský olivový olej, klidně i s výraznější chutí, protože olej tu neni jenom na to, aby se něco osmažilo nebo nechytlo na pánev, ale jako plnohodnotná surovina.

Rajčata jsou samozřejmě nejlepší v sezóně, kdy mají nejlepší chuť a jsou krásně sladký, ale gemistu stejně dělám po celej rok a vždycky mi chutnala. Musim se taky přiznat, že jsem si myslela, že mi budou víc chutnat plněný papriky, ale nějak jsem si strašně oblíbila právě ty šťavnatý pečený rajčata.

Recept pro jednoho až dva lidi (dle objemu žaludku)

4 kusy zeleniny (rajčata, papriky, popř. cuketa, lilek)
půlka cibule
malá cuketa (naposledy jsem vyměnila za pečenou papriku)
2 stroužky česneku
oregano
čerstvé bylinky (třeba petrželka, bazalka, kopr, máta)
pepř a sůl
půl hrnku rýže
olivový olej

(olivy kalamata)

Do zeleniny udělejte otvory, tak aby byly svrchu, když ji postavíte v pekáčku. Čepičky si schovejte. Vydlabejte vnitřky s tim, že vyhrabanou dužinu z rajčat (tu vodu se semínkama) nebo cukety, kterou jste se třeba taky rozhodli plnit, vykydněte do mísy, budete s tím pracovat později.

Vydlabanou zeleninu si vyskládejte do pekáčku, budete jí za chvíli plnit.

Náplň:

Do mísy, kde máte rajčatové vnitřky, přidejte nastrouhanou cuketu (já jsem minule využila i opečenou papriku na kostičky), nasekejte dovnitř cibuli a česnek na velejemno, přidejte pokrájené bylinky, sušené oregano, opepřete a osolte, zakápněte olivovým olejem a promíchejte. Tady je možnost vše rozmixovat, je to taky sakra dobrý, ale rustikálnější a původnější je nechat vše posekané. Několik lžic směsi si dejte nyní stranou. Přisypte rýži. Směs by měla být poměrně tekutá, představte si, když dáváte vařit rejži, kolik vypije vody. Pokud jste měli málo rajčatových vnitřků, nebo je tekutiny málo, přidejte třeba ještě jedno pokrájené rajče, nebo rajče z konzervy apod. Člověk si musí poradit.

Teď už můžete plnit zeleninu náplní. Navrch zase zakápněte olivovým olejem a přiklopte schovanými pokličkami. Do pekáčku teď zase přidejte pár lžic oliváče, těch pár schovanejch lžic směsi, co jste si dali stranou a dejte píct zakryté pokličkou nebo alobalem asi na hodinku do trouby vyhřáté na 180 stupňů. Před koncem sundejte kryt, ať vám ještě zelča chytne barvu.

Zelenina je hotová, když je dozlatova opečená, šťavnatá a rýže uvnitř nadýchaná.

Pár typů na závěr:

Rýži můžete dopředu osmahnout na olivovém oleji pro zlepšení chuti a pak ji teprve přidat do zeleninovo-bylinkové směsi.

Zeleninu na plnění můžete předem vymazat olivovým olejem, aby byla ještě chutnější a lépe upečená.

Prostě kam můžete, vrzněte oliváč.

na porci se podává jedna paprika a rajče, pak ty brambory, ale ty jsem nedělala :-)

peču papriky a rajčata

takhle si připravte zeleninu na plnění..

..a nandejte pokličky 
..a hotovo


připravená rajčata k pečení, navrch extra česnek

a hotovo

a takhle jsem to jedla na Zakynthosu... ty se oleje nebojej

na Zakynthosu v jiné restauraci

variace s quinoou








neděle 14. května 2017

Rýže s pak choi a vajíčkem

Někdy mám strašnou chuť na čínu, ale nejspíš je to prostě chuť na sojovku. Většinou pomůže sushi, ale tentokrát jsem si udělala pak choi dušený se sojovkou a rejži se sezamem a sezamovym olejem, doplněný volskym vejcem.

Je to strašně jednoduchý, takže ideální do pracovního tejdne, je to lehký a výživný, takže taky supr pro sporťáky. No a je to strašně dobrý, takže vhodný pro každýho, komu chutná.

Rýži si uvařte podle návodu, já jsem použila basmati, kterou jsem na talíři pokapala troškou sezamovýho oleje a posypala černym sezamem.

Pak choi se sojovkou / 1 porce


1 hlava pak choi
2 lžíce sojové omáčky (nejradši mám Kikkoman)
1 stroužek česneku

Pak choi si rozdělim po listech a nejdřív budu pracovat s bílou košťálovitou částí, která je tvrdší a déle se vaří. Nakrájim jí na klínky ve velikosti většího sousta.

Na pánvičku dám sojovou omáčku, trošku vody, česnek na drobno a bílé části pak choi. Nechám dusit asi 4 minutky. Jak se voda vypařuje, tak jí po lžících doplňuju tak, aby se pak choi nedělal na sucho.

Když jsou bílé části měkké, přidám pokrájenou zelenou listovou část, vypnu plamen, promíchám a je to hotový.

Volský vajíčka si připravuju na nepřilnavý pánvi na sucho, pěkně pomalinku se udělaj a pak je navršek osolim.

Trvalo to jen chviličku a už se servíruje. Brou chuť.

pondělí 8. května 2017

Fazolovo-pohankové placičky s cuketou a bylinkami

V rámci ozvláštnění jídelníčku a protože je to zdravý, sáhla jsem po pohance. Protože mi zbyly uvařený fazole, tak sem je dala s pohankou dohromady a vytvořila jsem recept na jednoduchý placičky, který se hoděj jako snack na večer k telce, protože jsou lehoučký, plný samejch zdravejch surovin, bílkovin a voněj jako bramboráčky.

Pohanku jsme tu ještě neměli. Zas tak často jí nedělám, ale vždycky, když s ní vařim, tak si řikám, že bych jí měla používat častěji. Pohanka je známá hlavně obsahem rutinu, který pomáhá vstřebávání vitamínu C, ale taky je známá jako všelék na cévní soustavu, na křečáky, proti trombóze, taky pomáhá trávicímu systému, játrům, pomáhá tělu odbourávat cholesterol a taky je přirozeně bezlepková, takže vhodná i pro celiaky. Abychom v pohance nezabili všechny hodnotné vitamíny a minerály, je lepší, aby neprocházela varem, radši ji namočte na 10 hodin a pak ji jen spařte horkou vodou a nechte pod pokličkou odpočívat, ale nevařit.

O fazolích jsem toho napsala už hodně. Do tohohle receptu jsem použila strakatý, co vypěstovala babička. Vařila jsem je klasicky jen se saturejkou. Použijte ale jaký fazole chcete a nemáte-li čas, dejte plechovkový.

Fazolovo-pohankové placičky 

hrnek vařených fazolí
hrnek spařené pohanky
1 cuketa
1 vejce
1 stroužek česneku
2 lžíce hrašky nebo strouhanky
hrst koriandru a petrželky
lžička římského kmínu
půl lžičky mletého koriandru
sůl a pepř
čili pro čili žrouty

Nejdřív si připravte cuketu. Nastrouhejte ji nahrubo, posolte a nechte odpočívat v cedníku, aby ste se zbavili přebytečné vody. Nakonec ji trochu vymačkejte a vhoďte do misky. Do kutru dejte fazole, namočenou a spařenou pohanku, bylinky, utřený česnek se solí a koření. Vytvořenou kaši přendejte do mísy s cuketou a vmíchejte vejce a hrašku, popř. čili, jestli máte rádi.

Placičky opékejte na sucho na nepřilnavé pánvi, nebo na přilnavý s troškou oleje.

Ozdobte čim chcete, jezte samotný, nebo se salátem jako já, nebo třeba jako přílohu k dahlu nebo k čemukoliv jinýmu. Je to fakt moc velká dobrota.


neděle 23. dubna 2017

Saláty, saláty, saláty

Miluju saláty a chci o tom napsat, ačkoliv nemám asi nic novýho, jen se ve mě budí grafomanský střevo a už se těšim na další salát k večeři.

Co je na salátech jediný blbý, je to, že je tam troška práce, člověk musí vyndat nůž, škrabku, občas struhadlo a to už je mnohem víc, než je třeba na flákotu na pánvičce. Nenechte se ale odradit, neni to tak hrozný a saláty můžou bejt pokaždý jiný a pokaždý dobrý.

Co mě nejvíc ulehčilo život, je odstředivka. Stojí pár korun a je to jeden z mejch nejoblíbenějších vynálezů v kuchyni, protože u rodičů jsme jí neměli a teď se jí nemůžu nabažit. Salát je totiž důležitý pořádně vyprat, protože z neomytý zeleniny je víc salmonel jak z masa. Když se ale vypranej salát neodstředí, tak je na něm strašně vody, která naředí zálivku a ztrácí se tak chuť. Z odstředivky se ale vyndá čistej suchej salát, na kterej ulpí všechna zálivka.

Zálivky a dresinky jsou kapitola sama o sobě. Já mám nejradši obyčejně oliváč a citron v poměru 2:1, ale někdy dám místo citrónu ocet balsamiko, nebo jiný citrusy, nebo tam přidám dijonskou hořčici a med, nebo dělám pálivej s česnekem a čili, a nebo přidám třeba tahini pastu. Někdy tam hodim bylinku nebo koření, záleží na náladě. Každej si tam prostě hodí to, co má rád, neni to žádná věda.

Co se týče zálivek, jsem docela klasik, ale zase mám pak ráda různorodost ingrediencí v samotnym salátu. Supr je přidat nějakou luštěninu, když chce člověk nějakou tu bílkovinu navíc, nebo těstoviny a taky třeba obiloviny, aby byl salát sytější. Taky mi v salátu chutnaj sýry, hlavně teda feta na řeckym, ta tam nesmí chybět, ale chutná mi i mozzarela, balkán, nebo třeba kozi sýr.

Zeleninu ráda vybírám všechnu, nejlepší je totiž na salátu to, že je pokaždý jinej. Můj milovanej druh salátu je hlávkovej, ten můžu jíst i samotnej se zálivkou, protože na něj mám úchylku už z dětství, kdy sme nekupovali žádnej jinej (možná ani jinej na pultu nebyl). Ráda dělám různý kombinace salátovejch listů, kdy smíchám trošku od všech, co mám právě doma, nebo spojim sladkej polníček s nahořklou rukolou, nebo špenátek s rukolou apod. Podle sezóny pak přidávám rajčata, okurky, papriky, cibuli, řepu, ředkvičky, klíčky, žampiony, mrkev, jarní cibulku, avokádo, čerstvý bylinky, klíčky, ale i třeba ovoce jako hrušky, fíky, granátový jablíčko nebo normální český jabko. Nakonec někdy přidám i vajíčko, často olivy, nebo pečenou zeleninu, sušený rajčata, kapary, nebo nakládaný artyčoky. Tady by sme končili s tim, že možností je nekonečně mnoho.

Hlavní je mít čerstvou, čistou a suchou zeleninu, nejlíp sezónní, aby byla při vší síle a dodala vám co nejvíc potřebnejch nutričních látek. K tomu se namíchá výborná zálivka zvlášť, aby se dala ochutnat a pěkně vymíchat. No a pak je třeba už jen nějaká ta fantazie, aby moh člověk zkoušet ty nekonečný variace.

Kdo může vypěstuje si salát sám.

Ještě jedna věc. Když mám chuť na salát a nemůžu si ho připravit doma, zaskočim si do Green Factory, kde mi salát taky strašně chutná. Ještě sem se tam nezklamala. Většinou jsem měla salát mexickej, kde sem si vyměnila leďák za jakejkoliv jinej a přidala sem si avokádo navíc. K tomu dresink se sušenými rajčaty napůl s wasabi dresinkem. Bájo! Tak jen doporučuju, pokud ještě neznáte.