Skvělá rychlá paštika

     Člověk se ke své škodě málokdy pouští do vlastní výroby paštiky, protože si jí kupuje běžně v obchodě a některá mu možná i chutná. Málokdo ale ví, že si skvělou paštiku může připravit doma ze surovin, které si sám nakoupí a může mít pak ke složení své domácí paštiky mnohem větší důvěru, než k tomu, co za paštiku považují obchodníci.  

     Recept na paštiku, kterou jsem dělala dneska a o Vánocích, mám z pořadu Jamieho rodinné Vánoce. Recept je udáván na množství z půl kila jater, ale já dělám dvojnásobek a přesto to nestačí, protože je to fakt dobrota a vždycky něco rozdám.

Potřebujeme:

·      500g kuřecích jater

·      250g másla

·      2 cibule (pro jemnější chuť červené cibule či šalotky)

·      2 stroužky česneku

·      Hrstka tymiánu

·      2 panáky brandy

·      Sůl a pepř

     Do pánve hodíme na máslo cibuli pokrájenou na drobno, tymián a opepříme. Řekla bych, že asi po 4 minutách dáme na cibulku česnek a po chvilce osmahnout játra. Játra necháme zatáhnout ze všech stran a zalijeme brandy, která se vyvaří. Takto to necháme asi 3 minutky, aby zůstala jatýrka měkká a uvnitř narůžovělá, paštika z tvrdých vysušených jater ještě nikoho neohromila. Osolíme a popřípadě přidáme pepř.

     Směs přendáme do mixéru a přidáme máslo. Mixujeme, mixujeme. Paštika vypadá hotová, ale pokud jí chcete ochutnat takovou, jaká má být, jemná a delikátní, ještě jí přepasírujete. Pak už jí můžeme plnit do sklenic podle vlastního vkusu.

     Taková paštika je nejlepší pár dní uleželá, proto se často zalívá povrch přepuštěným máslem, které dobře ochutí šalvěj nebo rozmarýn. (Přepuštěné máslo připravíme tak, že dáme máslo do rendlíku na nejmenší plamen, tvoří se pěna, kterou postupně sbíráme a nakonec zbyde jen krásný žlutý mléčný tuk a to je naše přepuštěné máslo a dokud je horké přihodim bylinu a bude i vonět).

     Já jsem dnes do paštiky použila i jarní cibulku pro její vůni a s tymiánem i rozmarýn, co mi roste za oknem, abych ji malinko odlišila od té klasické, co jsem připravovala o Vánocích. Jako brandy jsem použila Napoleona, k pití mi moc nejede, ale v paštice je víc jak dobrej. A poslední tip: když je paštika horká, zdá se už dost slaná, ale když vystydne a proleží se v lednici, trochu své slanosti ztratí, proto se solí sice opatrně, ale zase bacha, aby se pak paštika nezdála míň luxusní, než jí tu popisuju.

Navštivte i moje stránky na facebooku.