Skvělá rychlá paštika

     Člověk se ke své škodě málokdy pouští do vlastní výroby paštiky, protože si jí kupuje běžně v obchodě a některá mu možná i chutná. Málokdo ale ví, že si skvělou paštiku může připravit doma ze surovin, které si sám nakoupí a může mít pak ke složení své domácí paštiky mnohem větší důvěru, než k tomu, co za paštiku považují obchodníci.  

     Recept na paštiku, kterou jsem dělala dneska a o Vánocích, mám z pořadu Jamieho rodinné Vánoce. Recept je udáván na množství z půl kila jater, ale já dělám dvojnásobek a přesto to nestačí, protože je to fakt dobrota a vždycky něco rozdám.

Potřebujeme:

·      500g kuřecích jater

·      250g másla

·      2 cibule (pro jemnější chuť červené cibule či šalotky)

·      2 stroužky česneku

·      Hrstka tymiánu

·      2 panáky brandy

·      Sůl a pepř

     Do pánve hodíme na máslo cibuli pokrájenou na drobno, tymián a opepříme. Řekla bych, že asi po 4 minutách dáme na cibulku česnek a po chvilce osmahnout játra. Játra necháme zatáhnout ze všech stran a zalijeme brandy, která se vyvaří. Takto to necháme asi 3 minutky, aby zůstala jatýrka měkká a uvnitř narůžovělá, paštika z tvrdých vysušených jater ještě nikoho neohromila. Osolíme a popřípadě přidáme pepř.

     Směs přendáme do mixéru a přidáme máslo. Mixujeme, mixujeme. Paštika vypadá hotová, ale pokud jí chcete ochutnat takovou, jaká má být, jemná a delikátní, ještě jí přepasírujete. Pak už jí můžeme plnit do sklenic podle vlastního vkusu.

     Taková paštika je nejlepší pár dní uleželá, proto se často zalívá povrch přepuštěným máslem, které dobře ochutí šalvěj nebo rozmarýn. (Přepuštěné máslo připravíme tak, že dáme máslo do rendlíku na nejmenší plamen, tvoří se pěna, kterou postupně sbíráme a nakonec zbyde jen krásný žlutý mléčný tuk a to je naše přepuštěné máslo a dokud je horké přihodim bylinu a bude i vonět).

     Já jsem dnes do paštiky použila i jarní cibulku pro její vůni a s tymiánem i rozmarýn, co mi roste za oknem, abych ji malinko odlišila od té klasické, co jsem připravovala o Vánocích. Jako brandy jsem použila Napoleona, k pití mi moc nejede, ale v paštice je víc jak dobrej. A poslední tip: když je paštika horká, zdá se už dost slaná, ale když vystydne a proleží se v lednici, trochu své slanosti ztratí, proto se solí sice opatrně, ale zase bacha, aby se pak paštika nezdála míň luxusní, než jí tu popisuju.

Navštivte i moje stránky na facebooku.

Zdravá káva

     Co to je? Zdravá káva je jen jedna. Ať je odkudkoliv, ať je to jakákoliv odrůda. Důležité je, jak se káva umele a následně připraví. Kromě toho by se měla správně skladovat a to v 8 - 25 stupních, v suchu a tmě a neměla by být přímo na zemi. 

     Káva nemá žádné kalorie a když je připravená podle receptury na zdravou kávu, obsahuje až 5x méně kofeinu než káva připravovaná jinou metodou. V pražené kávě je olej, který žlukne a proto musíme vždy bránit oxidaci a každý den čistit příslušenství, které ke kávě máme. 

Mletí. Aby byl odpor při mletí správný, musíme mlít a připravovat kávu tak, abychom pak mohli dodržet následující recepturu:

ZDRAVÁ KÁVA:

Na jeden šálek potřebujeme 7g namleté kávy. Kávu lisujeme rovnoměrně vahou 20 kg pod úhlem 90 stupňů a za 20 až 30 vteřin nám pod tlakem 9 barů vyteče 20 až 30ml zdravé kávy o teplotě 90 stupňů. Pokud je káva namletá příliš hrubě, poteče vyšší rychlostí, pokud je namletá příliš jemně, poteče nižší rychlostí. Takto nám vznikne stoprocentní emulze zdravé kávy, na ní by měla být krásná tygrovaná pěna, která má světlejší a tmavší proužky a na kávě dlouho vydrží. 

Přidat popisek

     Zdravou kávu člověk stráví za 10 až 15 minut, zatímco kávu připravenou jiným způsobem tráví zpravidla hodinku. Pokud káva vytéká přes páku déle, v nápoji budou kromě dobré chuti také třísloviny a jiné škodlivé látky, které našemu zažívání nedělají dobře a škodí chuti.

     Po mletí je dobré nechat kávu odpočinout, protože je elektrostatická. 

     Tohle a mnoho dalších informací o kávě jsem se dozvěděla na kurzu Od keře až k espressu ve Škole kávy u pana Roberta Trevisana, který je supr-kávový nadšenec a kromě toho, že vše naučí teoreticky i prakticky, je s nim jako se správným Italem sranda. Nakonec vám předá certifikát pro baristy a člověk může začít vyhledávat i připravovat kávu, která je dobrá i zdravý prospěšná a nebát se, že po pár šálcích zkolabuje, protože takové kávy můžeme vypít i 20 šálků za den.

Navštivte i moje stránky na facebooku.

Objevuju Vietnam v bistru Tuan a Lan na Jiřáku

    Včera jsem si v lidovkách přečetla článek o vietnamském bistru na náměstí Jiřího z Poděbrad ve Slavíkově ulici 1657/1. Těšila jsem se, až si tam jednou zajdu a ochutnám, ale popravdě mi to nedalo a hned dneska jsem si tam zašla. Přesně jak psali v článku, v bistru bylo dost lidí a pěkně to tam vonělo. Čekala jsem, že bude větší, ale malý prostor umocňuje živou atmosféru. Návštěvníci si nosí jídla domů, nebo si je zdlábnou na stojáka. Výběr není tak obrovský jako v čínských restauracích, ale víme, že i pan Polreich říkal, že restaurace se má soustředit na pár jídel a připravovat je dobře a s láskou.

     No a vařej tu dobře? Mě chutnalo moc. Objednala jsem si typickou vietnamskou polévku Pho bo a Pho ga (85,-) a krevetové závitky (30,-/ks) stejné jako na obrázku. Polévka má plnou chuť, je voňavá, není příliš mastná, je v ní spousta rýžových nudlí a uzounké plátky masa, navrchu je posypaná spoustou koriandru, který já osobně zbožňuju a je mi líto, že se u nás nepoužívá více. Taková polévka zasytí i mě jako hlavní jídlo. Závitky vypadají skvěle, podávají se se sladkokyselou omáčkou s chilli, ale ještě lépe chutnají. Uvnitř rýžového obalu jsou krevety, salát, maso, ale co mě nejvíce potěšilo, je v nich spousta máty, díky které závitky chutnají maximálně svěže a myslím, že jejich chuť je nejspíš návyková. 

     Jediné mínus by mohlo být v podávání jídel v jednorázových miskách s plastovými příbory. Ale popravdě, radši si užiju pochoutku z jednorázovky, než abych se cpala glutamátovými omáčkami z porcelánu.

Bistro má své stránky i na facebooku, mrkněte se: http://www.facebook.com/photuanlan

Navštivte i moje stránky na facebooku.

Ozónová díra

     Ozónová díra je tu pro všechny, kteří mají rádi dobré jídlo a pití a rádi si užívají život. Ráda bych řekla, že jsem gurmet, který vám poví o svých toulkách po restauracích a podobně, ale nacházím se ve fázi gurmán, protože furt jenom jim a nebo o jídle přemýšlím a moc mi chutná. Bohužel ne všude. Ale když mi někde chutná, ráda to sdělim ostatním, kteří věří mému úsudku a mým chuťovým buňkám. Někdy pošlu recept, jindy pošlu tipy, jindy něco jiného, ale hlavním tématem bude dobré jídlo. Snad se bude blog líbit nebude zbytečný, nýbrž pro někoho až nezbytný...

Navštivte i moje stránky na facebooku.