Co je na salátech jediný blbý, je to, že je tam troška práce, člověk musí vyndat nůž, škrabku, občas struhadlo a to už je mnohem víc, než je třeba na flákotu na pánvičce. Nenechte se ale odradit, neni to tak hrozný a saláty můžou bejt pokaždý jiný a pokaždý dobrý.
Co mě nejvíc ulehčilo život, je odstředivka. Stojí pár korun a je to jeden z mejch nejoblíbenějších vynálezů v kuchyni, protože u rodičů jsme jí neměli a teď se jí nemůžu nabažit. Salát je totiž důležitý pořádně vyprat, protože z neomytý zeleniny je víc salmonel jak z masa. Když se ale vypranej salát neodstředí, tak je na něm strašně vody, která naředí zálivku a ztrácí se tak chuť. Z odstředivky se ale vyndá čistej suchej salát, na kterej ulpí všechna zálivka.
Zálivky a dresinky jsou kapitola sama o sobě. Já mám nejradši obyčejně oliváč a citron v poměru 2:1, ale někdy dám místo citrónu ocet balsamiko, nebo jiný citrusy, nebo tam přidám dijonskou hořčici a med, nebo dělám pálivej s česnekem a čili, a nebo přidám třeba tahini pastu. Někdy tam hodim bylinku nebo koření, záleží na náladě. Každej si tam prostě hodí to, co má rád, neni to žádná věda.
Co se týče zálivek, jsem docela klasik, ale zase mám pak ráda různorodost ingrediencí v samotnym salátu. Supr je přidat nějakou luštěninu, když chce člověk nějakou tu bílkovinu navíc, nebo těstoviny a taky třeba obiloviny, aby byl salát sytější. Taky mi v salátu chutnaj sýry, hlavně teda feta na řeckym, ta tam nesmí chybět, ale chutná mi i mozzarela, balkán, nebo třeba kozi sýr.
Zeleninu ráda vybírám všechnu, nejlepší je totiž na salátu to, že je pokaždý jinej. Můj milovanej druh salátu je hlávkovej, ten můžu jíst i samotnej se zálivkou, protože na něj mám úchylku už z dětství, kdy sme nekupovali žádnej jinej (možná ani jinej na pultu nebyl). Ráda dělám různý kombinace salátovejch listů, kdy smíchám trošku od všech, co mám právě doma, nebo spojim sladkej polníček s nahořklou rukolou, nebo špenátek s rukolou apod. Podle sezóny pak přidávám rajčata, okurky, papriky, cibuli, řepu, ředkvičky, klíčky, žampiony, mrkev, jarní cibulku, avokádo, čerstvý bylinky, klíčky, ale i třeba ovoce jako hrušky, fíky, granátový jablíčko nebo normální český jabko. Nakonec někdy přidám i vajíčko, často olivy, nebo pečenou zeleninu, sušený rajčata, kapary, nebo nakládaný artyčoky. Tady by sme končili s tim, že možností je nekonečně mnoho.
Hlavní je mít čerstvou, čistou a suchou zeleninu, nejlíp sezónní, aby byla při vší síle a dodala vám co nejvíc potřebnejch nutričních látek. K tomu se namíchá výborná zálivka zvlášť, aby se dala ochutnat a pěkně vymíchat. No a pak je třeba už jen nějaká ta fantazie, aby moh člověk zkoušet ty nekonečný variace.
Kdo může vypěstuje si salát sám.
Ještě jedna věc. Když mám chuť na salát a nemůžu si ho připravit doma, zaskočim si do Green Factory, kde mi salát taky strašně chutná. Ještě sem se tam nezklamala. Většinou jsem měla salát mexickej, kde sem si vyměnila leďák za jakejkoliv jinej a přidala sem si avokádo navíc. K tomu dresink se sušenými rajčaty napůl s wasabi dresinkem. Bájo! Tak jen doporučuju, pokud ještě neznáte.
