Baba ganoush

Miluju jídla z blízkýho východu. Jednim z nich je i baba ganoush [ganuš] z Levanty už kvůli tomu názvu, ale taky protože mám moc ráda lilek, tahini pastu a římskej kmín.

Lilek vybírejte radši menší, pevnej a s neporušenou slupkou. Je bohatej na betakaroten, béčka, draslík, železo a jiný minerály. Pro zdravý je hrozně prospěšnej a navíc se používal i jako afrodiziakum. Nejvíce nutričních látek se schovává klasicky pod šlupkou, takže loupejte opatrně nebo vůbec. Lilek se musí vždycky tepelně upravit, aby se odstranily jedovaté látky jako třeba u brambor.

Tahina je strašně zdravá pasta z drceného sezamu. Pochází ještě zestarověký Persie, nejznámější je jako součást cizrnovýho hummusu, ale hodí se i do dresinků na saláty nebo falafel.

Baba ganoush

2 lilky
lžíce tahini pasty
šťáva z půl až jednoho citronu
lžička mletého římského kmínu
1 stroužek rozetřeného česneku
sůl, pepř
lžíce olivového oleje

Lilky propíchejte vidličkou nebo nožem, aby nevybouchly a dejte je vcelku péct na 220 na půl hoďky do trouby. Mezitím si připravte ostatní suroviny do mísy.

Upečené lilky podélně rozkrojte a lžící z nich vyhrábněte "masíčko" tak, že vám zbyde jen tenká černá slupka, kterou vyhodíte. "Masíčko" pokrájejte tak drobně, až je z toho kaše, nebo vložte do mixéru. Pokud je lilková kaše moc vodnatá, slejte vodu v sítku. Potom smíchejte s dalšími surovinami v míse a ochutnejte, jestli vám tam něco nechybí (sůl, citron, atd.)

Kdo má rád, přidá si navrch čerstvý koriandr nebo petrželku, čerstvou cibulku, nebo na drobno pokrájená rajčata. Já jsem si navrch nasypala pár sezamových semínek, ale dobrá jsou i dýňová.

z http://sustainablefoodcenter.org

Quinoový salát s pečenou zeleninou

Dneska se chci podělit o svuj oblíbenej recept na salát, kterej se dá servírovat samostatně, ale hodí se i jako příloha k rybě nebo k masu.
Dělám ho z bulguru, kus-kusu a nebo quinoi. Recept bude na ten s quinoou, ale můžete zkusit i jiný "zrní".

Quinoa je dobrým zdrojem bílkovin, hořčíku, železa, vitamínu B2 a vlákniny. Jelikož je vybraná i jako vhodná strava pro člověka ve vesmíru, určitě bude dobrá i pro nás obyčejný pozemšťany.

Quinoový salát s pečenou zeleninou

půl hrnku quinoi
2 rajčata
1 lilek
1 cuketa
pár artyčoků nakládaných v oleji (můžete vynechat, nebo zaměnit třeba za olivy ...Babica style)
asi 10cm kousek okurky
hrst listové petržele
půlka citronu
sůl
pepř
olivový olej
lžíce rozmarýnu
mletá paprika
řimský kmín
fenykl (koření)

papriky na pečení
sůl

Quinou uvařte podle návodu, nezapomeňte ji předem pořádně propláchnout.

Na pečící plech dejte pečící papír a lžíci olivového oleje, na to na kostičky nakrájeného lilku a cukety, osolte, opepřete, okořeňte pepřem, paprikou, římskym kmínem a fenyklem, promíchejte a dejte píct na 220 stupňů asi na 15 minut, než budou kostičky upečený.

Zatím si do mísy nakrájejte čerstvá rajčata na malé kousky, držte se velikosti kostek lilku a cukety, stejně nakrájejte i okurku a artyčoky. Vhoďte dovnitř i nakrájenou petržel a rozmarýn. Na to vymačkejte půlku citronu a přidejte lžíci a dvě olivového oleje, uvidíte kolik už máte uvnitř oleje z artyčoků.

Když je quinoa uvařená a slitá, ještě horkou ji hoďte do mísy se zeleninou a pořádně promíchejte, aby do sebe vtáhla všechny chutě. Přihoďte opečené lilkovo cuketové kostičky, promíchejte, ochutnejte, dosolte, dokyselte a můžete podávat.

Já jsem salát podávala s pečenýma paprikama.

Papriky jsem vyskládala na pečící papír na sucho bez tuku a pekla na nejvyšší výkon, dokud se na nich neobjevily puchýřky ze všech stran. Pak jsem je jen osolila a podávala zakápnuté olivovým olejem.

Květákovo hrachová polévka

Květáková polívka mi připadá strašně domácí, mám vždycky takovej dětskej pocit a můžu jí sníst litry.

Tentokrát jsem se rozhodla přidat i žlutý hrách, který je bohatý na bílkoviny a vitamíny béčka. Výbornej je v indický kuchyni a nebo jako kaše. Je dost vydatnej, a proto mi přišlo, že dobře doplní květák, kterej obsahuje hlavně hodně vody a člověk by z polívky nebyl uplně nadlábnutej.

Květákovo hrachová polévka

půlka květáku
150g suchého žlutého hrachu
saturejka
1 cibule
3 stroužky česneku
muškátový oříšek
zeleninový vývar
lžíce oleje
pepř
sůl

Nejdřív je potřeba namočit hrách, stačí čtyři hodiny a pak ho vařit do změknutí se saturejkou, aby nebyl prdlavej.

Při krájení květáku si odložte 1 hrnek malých růžiček (velikost na polévkovou lžíci), zbytek květáku pokrájejte na podobně velké kousky.

Osmahněte cibulku na oleji, po 5 minutách k ní přidejte na hrubo nakrájený květák a česnek, opepřete, nastrouhejte dovnitř muškátový oříšek a zalijte vývarem. Podle potřeby osolte a vařte, než bude květák měkký a přidejte uvařený žlutý hrách.

Vedle si povařte květákové růžičky, které jste si dali bokem. Po pár minutách budou hotový. Vyvařenou vodu můžete popřípadě použít do polévky.

Polévku rozmixujte a poté do ní dejte uvařené růžičky.

Někdo zmuchlal ubrus..

Blíží se Velikonoce

Dneska bych chtěla napsat něco o slepicích. Mám je ráda a věřim, že kdyby ste jim dali šanci, určitě by ste si je taky oblíbili. Navíc se blížej Velikonoce, takže holky musej snášet jak zběsilý, tak proč jim nedat trošku prostoru.

Co maj lidi na slepicích nejradši?

Vejce.

A tak sem chtěla napsat něco o chovu slípek a o tom, jak nákupem vajíček můžem ovlivnit prostředí, ve kterym budou žít. Jak řiká Zdenda: "Vaření začíná nákupem." Tak nakupujme zodpovědně.

Slepice poprvé spí na sluníčku, zdroj:  www.slepicevnouzi.cz/

Většina velkochovů využívá klece. Ty bateriový jsou sice v EU zakázaný od roku 1999, ale jinde se normálně používaj. Kolik ale na klec slepicím přidali? 50 cenťáků čtverečních, což je jako plocha 3 krabiček od sirek. Hmmm..

Chudák slepice v týhle „obohacený“ kleci! Za celej život neuvidí sluníčko ani oblohu, ale zato na ní praží umělý osvětlení až 17 hodin denně, aby pěkně nesla, jídlo dostává rovnou s lékama, aby brzo nepošla. Hrabání, který je u slepic přirozený jim probíhá maximálně na mozku, klovat může leda mříže, o roztažení křídel nemůže bejt řeč. Snáškový období probíhá zhruba rok, pak jsou slípky nacpaný do náklaďáku a totálně zdecimovaný a polámaný jedou na jatka.

Dobrý je, že v ČR se už tyhle klece využívat nesměj, ale v třeba v Polsku jo. Polský vejce bejvaj často ve slevičkách.

Lepší jsou chovy v halách na podestýlce, tam je sice slepic strašný množství a ven se taky nepodívaj, ale asi sami chápete, že proti kleci je to bájo.

Chovy s venkovním výběhem jsou ještě o dost lepší a nakonec eko-bio chovy jsou slepičí topíček, protože podléhaj velkému množství kontrol a musejí se tam postarat o lepší prostředí pro zvířata, která mohou i ven, mají hnízda a jsou krmený bio stravou. Takhle by to asi mělo vypadat.

Nákup

Co se týče nákupu vajec, tak to není zas tak složitý. Vajíčka jsou značena a pokud chcete slepičkám pomoct, protože oni si samy nepomůžou, můžete tomu přizpůsobit svoje nákupní zvyklosti. Můžete si vybrat. Můžete zvolit způsob, jak budou slepice chovány.

Vždycky otevřete krabičku a podívejte se na samotný vejce, protože obal může klamat jak obrázkama, tak textem, ale vejce nelže.

První číslo na vejci značí způsob chovu slepic. Vidim-li číslo 3, vejce radši zanechám v obchodě, protože to znamená klecový chov. Když je nebudem kupovat, protože nám vadí jíst vejce od zbídačelých slepic (ono je to i trošku nechutný), tak je budou muset přestat prodávat.

Číslo 2 znamená halový chov, 1 chov s výběhem a 0 eko-bio chovy samozřejmě s výběhem.

Slepičky by určitě poděkovaly za 0 a 1 a u 3 by jim slza ukápla.

Za první číslicí je vždy značka země původu vejcete (CZ, PL, ..) a pak následuje číselný kód chovu.

zdroj: http://www.ceskavejce.cz/produkty/povinna-oznaceni

Puberťákem na jatka

Když nesnášíš počet vajec podle tabulek, tak na jatka s tebou! Věk 18 měsíců. Normálně se slepice dožije asi 10 let, ale tenhle slepičí puberťák už dosloužil, jde na jatka, ačkoliv by moh ještě v klídku snášet i po přepeření.

Takhle vyřazené slepice z velkochovu je možné odkoupit za zhruba 30 korun. Pokud teda máte zahradu a chtěli byste domácí vajíčka, není nic hezčího a snazšího, než si adoptovat takovouhle slípečku, kterou tak zachráníte a ona vám za odměnu bude ještě dlouho snášet.

Zdroj: www.slepicevnouzi.cz/

zdroj: http://www.huffingtonpost.com/2014/04/25/silkie-chicken_n_5200292.html

Pokud si ale myslíte, že slepice je blbá, tak vám takovýhle starosti o klecový chovy a životy slípek musej připadat zbytečný. Ale možná, že se mejlíte a slepice jako i jiný ptáci nemusej bejt blbý, třeba by i aportovaly, když by ste se jim věnovali.

Jestli si chcete přečíst něco o slepičí inteligenci, zkuste se podívat na tenhle článek ke studii z časopisu Animal Cognition. 

Mexická polévka z černých fazolí

Fazole jsou maso chudých. Černá ledvina obsahuje ze všech druhů fazolí nejstravitelnější bílkoviny. Jako jiný druhy obsahuje hodně vlákniny, kyselinu listovou a hodně železa, navíc jsou fazole dobré pro pokožku. Prostě fazolema se dá bojovat proti cholesterolu, kožním potížím, rakovině tlustého střeva a konečníku a proti anemii a vůbec je strašně zdravá, když tam, kde se fazole jedi často, se lidi dožívaj obecně vyššího věku. 

Mexická polévka z černých fazolí

250g uvařených černých fazolí

2 velké cibule

100g dýně

150g mrkve

5 stroužků česneku

50g pórku (neva, když chybí, ale já ho měla a použila)

stonky koriandru

půlka konzervy celých rajčat

lžička římského kmínu

lžička uzené papriky pimenton

černý pepř

sůl

lžíce octa

300 ml zeleninového vývaru

jarní cibulka

V kastrůlku na oleji osmahněte drobně pokrájenou cibuli (asi 15 minut), pak k ní přidejte na pár minut zeleninu pokrájenou na drobno a nakonec česnek. Potom přidejte všechno kořeni, promíchejte a šoupněte dovnitř rajčata, ocet a vývar. Když je zelenina měkká, vsypte fazole, povařte a nakonec přidejte na drobno pokrájené stonky koriandru.

Polovinu polévky pak promixujte a smíchejte s nemixovanou částí, vmíchejte jarní cibulku nebo jí podávejte navrch.

Můžete podávat s avokádem, posypané koriandrem nebo jen tak.

Mrkvovo-dýňová polévka s koriandrem a kokosovym mlíkem

O víkendu jsem byla s kamarádama pryč a za celou dobu jsem ze zeleniny a ovoce snědla jen necelou papriku, kterou mi ujedlo dítě a měsíček jablíčka, který sem ujedla dítěti. Cejtila sem značnej deficit vitamínů a toužila sem po živý vodě. Hned po příjezdu sem si proto připravila ovocný smoothie a zajedla ho vynikající mrkvovou polívkou plnou zeleniny a to sem se hned zase začala cejtit jako člověk.

Mrkev je dobrá nejen proto, že je levná :-)

...dýně jakbysmet

Jak se tahle živá voda ve formě polívky vyrobí?

Mrkvovo-dýňová polévka s koriandrem a kokosovym mlíkem

400 g mrkve

250 g dýně

2 stonky řapíkatého celeru

cibule

4 stroužky česneku

kus zázvoru

půlka pomeranče

100 ml kokosového mléka

hrst koriandru (vhodné na využití stonků)

sůl, pepř

V hrnci orestujte cibuli na kokosovém oleji, přidejte na kousky nakrájenou mrkev, dýni a řapíkatý celer (kousky mohou být nevzhledné, ale malé, pak budeme mixovat). Po pár minutkách přidejte na drobno nakrájený zázvor a česnek, promíchejte a zalijte vodou tak, aby byla zelenina tak akorát potopená, osolte, opepřete a pod pokličkou vařte, dokud nebude zelenina měkká (asi 10 minut). Pak přidejte kokosové mléko a pomerančovou šťávu, jen přiveďte k varu a vypněte. Teprv tehdy přidejte čerstvé koriandrové stonky a dejte do mixeru nebo vemte tyčákem dohladka.

Polévku můžete pak zdobit koriandrem nebo třeba plátkem pomeranče a nebo ničim jako já :-)

La La Land vs. Jeden Svět

Festival jeden svět a film o jídle

Od 6. do 15. března probíhá festival o lidských právech Jeden svět. Pro mě čas, kdy fakt musim do kina a tušim, že když pudu na dokumenty, nebudu zklamaná, jako by se to mohlo stát v případě filmů. No jen si zkuste zajít na oscarovej La La Land.

Protože jeden dokument se týká i jídla, tak jsem se hrdinně rozhodla o svoje nadšení podělit tady na blogu.

Takže ten snímek se jmenuje Divadlo života a je o jídle a plýtvání a o suprovym michellinskym šéfkuchaři Massimu Botturovi, kterej je i na Wiki, tak si ten úspěch představte. A tenhle borec s dalšíma šedesáti kuchařema, mezi kterejma jsou jména jako Ferran Adria, Rene Redzepi, Alain Ducasse, Daniel Humm, servíruje jídla ze zbytků z Expa 2015 lidem bez domova a uprchlíkům.

Skrze jídlo se dá poznat jiná kultura. Lidi jako já, když jedou do zahraničí, tak volej jídlo, jako médium, zkrze který poznávaj kulturu dané země. Je ale možný stejnym způsobem poznávat jinou kulturu, která neni za hranicema naší země. Kvůli tomu a kvůli tématu plýtvání jídlem se na tenhle film moc těšim.

Plýtvání a spotřeby se týká i další dokument, kterej mě zaujal, Zemřít pro design, kde se ukazuje toxicita výroby elektroniky a zdravotní dopady na dělníky i jejich děti, ale i dopady na nás a na životní prostředí. Podle mě je skvělý o tomhle vědět a mluvit, protože za každym výrobkem, kterej si koupíme, stojí něčí práce. Ten někdo může pracovat v otřesnejch podmínkách, bejt z toho nemocnej a ještě za to dostat uplný prdlajz. Proto neni od věci nebejt závislej na nakupování a přemejšlet nad svýma nákupníma a spotřebníma zvyklostma. Konzum stejně už neni cool.

Pak tam jsou i další filmy, který stojej za shlídnutí a nemůžu je vynechat, např. Skutečná cena lodní dopravy, Stroje a Vysílá Kolwezi.

Tak třeba to i někoho dalšího zaujme a nadchne a pujde se taky podívat, protože tohle běžně v telce nedávaj a kolikrát je to k nesehnání i jinde a člověk určitě neodejde z kina vyprázdněnej jako po La La Landu.